Bjelovarsko-bilogorská župa
Bjelovarsko-bilogorská župa (vyslovováno [bjêloʋaːr-bîloɡora]; chorvatsky Bjelovarsko-bilogorska županija [bjêloʋaːrsko-bîloɡorskaː ʒupǎnija]) je župa ve středním Chorvatsku.
První zmínka o městě Bjelovar pochází z roku 1413. Významným se stalo po vybudování pevnosti v roce 1756 na obranu proti Osmanské říši, která často napadala Chorvatsko.
Na severním okraji okresu se nachází kopec Bilogora. Název je tedy odvozen od dvou významných prvků v kraji, Bjelovaru a Bilogory.
Dalšími městy okresu jsou Daruvar, Garešnica, Čazma a Grubišno Polje.
Bjelovarsko-bilogorská župa sousedí na severu s Koprivnicko-križevskou župou, na severovýchodě s Viroviticko-podravinskou župou, na jihovýchodě s Požegsko-slavonskou župou, na jihozápadě se Sisacko-moslavinskou župou a na západě se Záhřebskou župou.
Správní rozdělení
Bjelovarsko-bilogorský okres se dělí na 5 měst a 18 obcí.
| Města | |
| Město | Obyvatelstvo |
| Bjelovar | 40,276 |
| Čazma | 8,077 |
| Daruvar | 11,633 |
| Garešnica | 10,472 |
| Grubišno Polje | 6,478 |
| Obce | |
| Obec | Obyvatelstvo |
| Berek | 1,443 |
| Dežanovac | 2,715 |
| Đulovac | 3,245 |
| Hercegovac | 2,383 |
| Ivanska | 2,911 |
| Kapela | 2,984 |
| Končanica | 2,360 |
| Nova Rača | 3,433 |
| Rovišće | 4,822 |
| Severin | 877 |
| Sirač | 2,218 |
| Šandrovac | 1,776 |
| Štefanje | 2,030 |
| Velika Pisanica | 1,781 |
| Velika Trnovitica | 1,370 |
| Veliki Grđevac | 2,849 |
| Veliko Trojstvo | 2,741 |
| Zrinski Topolovac | 890 |
Demografické údaje
| Obyvatelstvo okresu Bjelovar-Bilogora | ||
| Rok | Obyvatelstvo | ±% |
| 1857 | 84,893 | - — |
| 1869 | 95,981 | +13.1% |
| 1880 | 101,420 | +5.7% |
| 1890 | 130,901 | +29.1% |
| 1900 | 150,825 | +15.2% |
| 1910 | 163,039 | +8.1% |
| 1921 | 162,453 | −0.4% |
| 1931 | 173,597 | +6.9% |
| 1948 | 166,485 | −4.1% |
| 1953 | 170,651 | +2.5% |
| 1961 | 167,599 | −1.8% |
| 1971 | 157,811 | −5.8% |
| 1981 | 149,551 | −5.2% |
| 1991 | 144,042 | −3.7% |
| 2001 | 133,084 | −7.6% |
| 2011 | 119,764 | −10.0% |
| Zdroj: Naselja i stanovništvo Republike Hrvatske 1857-2001, Chorvatský statistický úřad, Záhřeb, 2005. | ||
Při sčítání lidu v roce 2011 žilo v okrese 119 764 obyvatel. Hustota zalidnění je 45 osob na km 2.
Většina obyvatel jsou etničtí Chorvaté. Ti tvoří 84,8 % obyvatelstva. Srbů je 6,3 % a Čechů 5,2 %.
Pyramida obyvatelstva Bjelovarsko-bilogorské župy podle sčítání lidu z roku 2011.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to Bjelovarsko-bilogorský okres?
Odpověď: Bjelovarsko-bilogorská župa se nachází ve středním Chorvatsku.
Otázka: Kdy se v historických pramenech poprvé objevila zmínka o městě Bjelovar?
Odpověď: Město Bjelovar bylo poprvé zmíněno v historických záznamech v roce 1413.
Otázka: Proč se Bjelovar stal významným městem?
Odpověď: Bjelovar se stal důležitým, když zde byla v roce 1756 postavena pevnost na obranu proti Osmanské říši, která často napadala Chorvatsko.
Otázka: Kde se nachází Bilogora?
Odpověď: Bilogora se nachází na severním okraji kraje.
Otázka: Jak Bjelovarsko-bilogorská župa získala své jméno?
Odpověď: Bjelovarsko-bilogorská župa dostala své jméno podle dvou významných prvků v župě, Bjelovaru a Bilogory.
Otázka: Jaká města se nacházejí v Bjelovarsko-bilogorské župě?
A: V Bjelovarsko-bilogorské župě se nacházejí tato města: Daruvar, Garešnica, Čazma a Grubišno Polje.
Otázka: Které okresy sousedí s Bjelovarsko-bilogorskou župou?
Odpověď: Bjelovarsko-bilogorská župa sousedí na severu s Koprivnicko-križevskou župou, na severovýchodě s Viroviticko-podravinskou župou, na jihovýchodě s Požegsko-slavonskou župou, na jihozápadě se Sisacko-moslavinskou župou a na západě se Záhřebskou župou.
