Chun Doo-hwan

Cesta k moci

Chun absolvoval Korejskou vojenskou akademii v roce 1955. Byl členem Hanahoi, vlivné skupiny vojenských činitelů, která podporovala jeho činy. Byl pověřen vyšetřováním atentátu na prezidenta Park Chung-hee. Dne 12. prosince 1979, v rámci takzvaného incidentu z 12. prosince, Chun nařídil zatčení náčelníka generálního štábu armády generála Chung Sung Hwa (정승화, 鄭昇和) bez pověření tehdejšího prezidenta Choi Kyu-ha. Ten nařídil zatčení v rámci vyšetřování jeho podílu na atentátu. Chung Sung Hwa se zatčení bránil. To vedlo ke krvavé přestřelce na velitelství armády a ministerstva obrany. Do příštího rána byl Čun a jeho kolegové, absolventi vojenské akademie Roh Tae-woo a Čong Ho-jong, pověřeni vedením korejské armády.

Dne 17. května 1980 zavedl Čun v celé zemi stanné právo a rozpustil Národní shromáždění. Mnoho politiků bylo zatčeno, včetně liberálního politika Kim Dae-junga. Kim byl později i přes protesty Spojených států odsouzen k trestu smrti. Později Chun výměnou za podporu USA změnil Kimův rozsudek. Protesty po celé zemi se zmírnily. K velmi násilným protestům však došlo v Gwangdžu. Protestující rabovali vládní budovy. Ozbrojili se ukradenými zbraněmi a vojenskými džípy. Protestující zabili několik policistů a zahájili násilné protesty proti vládě. V Gwangdžu bylo zabito několik stovek protestujících a asi třicet vojáků. V srpnu Choi odstoupil a v září byl Chun zvolen jihokorejským volebním kolegiem - Národní konferencí pro sjednocení - jeho nástupcem. V únoru 1981 byl Chun zvolen prezidentem podle revidované ústavy jako kandidát Demokratické strany spravedlnosti (později přejmenované na Demokratickou republikánskou stranu).

Roky ve funkci

Chun vládl autoritářským způsobem. Ústava z roku 1981 byla méně autoritářská než její předchůdkyně z roku 1972, ústava Yushin, ale stále poskytovala prezidentovi velmi široké pravomoci. Omezovala však prezidentovo funkční období na jeden sedmiletý mandát. Chun se ji nepokusil změnit, aby se mohl v roce 1988 ucházet o znovuzvolení.

V roce 1986 byla veřejnost s hospodářským růstem spokojena. Proti Čunovu režimu se však ozývala zloba a nenávist levicových studentů, kteří se později stali známými jako 386. Levicoví studenti vedli celonárodní protesty v červnu 1987. Ve stejném měsíci zaslal prezident USA Ronald Reagan Čunovi dopis na podporu vytvoření "demokratických institucí". Dne 29. června vyhlásil Roh Tae-woo program reforem. Ten zahrnoval přímé prezidentské volby, obnovení činnosti zakázaných politiků včetně Kim Dae-junga a další liberalizační opatření. Tím si Roh získal okamžitou popularitu a byl zvolen příštím jihokorejským prezidentem. Později vyšlo najevo, že za tímto plánem stojí právě Chun.

Během Chunovy návštěvy Rangúnu v Barmě (dnes Myanmar) v roce 1983 vybuchla v mauzoleu, které se chystal navštívit, bomba. Bomba zabila 21 lidí včetně členů jihokorejského kabinetu. Sám Chun nezemřel, protože se na místo dostavil o dvě minuty později. Ačkoli nebyly nalezeny žádné přesvědčivé důkazy o zapojení Severní Koreje, všeobecně se má za to, že je za ni zodpovědná.

Zneuznaný exprezident

V roce 1996 byli bývalí prezidenti Chun a Roh uvězněni na základě obvinění z korupce. Dne 16. prosince byli rovněž shledáni vinnými ze zrady a vzpoury v rámci převzetí moci. Chun byl odsouzen k trestu smrti. Tento trest byl změněn na doživotí. O rok později byli on i Roh omilostněni.