Útoky v Norsku v roce 2011 byly

Bombový útok v Oslu

Dne 22. července 2011 v 15:26 (SELČ) došlo k silnému výbuchu v blízkosti kanceláře norského premiéra (H-blokka) a několika dalších vládních budov, jako je ministerstvo ropného průmyslu a energetiky (R4) a ministerstvo financí. (Viz mapa)

Blízká ulice byla po výbuchu plná skla a trosek. V blízkosti jedné z postižených budov byl spatřen vrak automobilu. Na ministerstvu ropného průmyslu byl vidět obrovský oblak bílého dýmu, jak hoří. Výbuch byl slyšet nejméně sedm kilometrů daleko.

Po výbuchu policie vyklidila oblast a pátrala po dalších výbušných zařízeních. Policie požádala lidi, aby opustili centrum Osla.

Ztráty

Při výbuchu zahynulo osm lidí a patnáct jich bylo zraněno, z toho jedenáct vážně. Lékař z univerzitní nemocnice v Oslu uvedl, že personál nemocnice ošetřuje zranění hlavy, hrudníku a břicha.

Premiér Jens Stoltenberg nebyl při výbuchu zraněn. Norský ministr financí Sigbjørn Johnsen byl v té době na dovolené v Dánsku.

Vzhledem k tomu, že červenec je v Norsku hlavním obdobím dovolených a útoky se odehrály o víkendu, nebylo v oblasti tolik lidí jako obvykle, což mohlo zachránit mnoho životů.

Dopad na dopravu

Všechny silnice do centra Osla byly uzavřeny, policie stěhovala lidi z oblasti a varovala obyvatele Osla, aby se nevzdalovali od centra města. Byli také vyzváni, aby omezili používání mobilních telefonů kvůli obavám z dalšího možného teroristického útoku. Veřejná doprava do města a z města byla zastavena. Policie kontrolovala auta na cestě na letiště v Oslu, které zůstalo otevřené, protože policie prováděla prohlídky v autech na místě.

Železniční trať Gardermoen mezi Lillestrømem a letištěm v Oslu byla uzavřena poté, co byl v blízkosti kolejí nalezen podezřelý balíček. Totéž se stalo v kancelářích televize TV 2, které byly evakuovány poté, co byl před budovou nalezen podezřelý balíček.

Mapa oblasti výbuchu. Červená budova: Vládní budova. Oranžová oblast: Oranžová oblast: pozice zničeného auta. Modrá budova: Modrá: budova ministerstva ropného průmyslu.


Úřad norského premiéra s vytrženými okny krátce po výbuchu.


Norské ministerstvo pro ropu a energetiku krátce po expolozi

Střelba na ostrově Utøya

Asi 90 minut po výbuchu v Oslu nastoupil střelec v policejní uniformě, pravděpodobně Anders Behring Breivik, na trajekt asi 40 kilometrů severozápadně od Osla. Trajekt plul na ostrov Utøya v jezeře Tyrifjorden. Na ostrově se konal každoroční letní tábor mládeže Dělnické strany (AUF). Jakmile se střelec ocitl na ostrově, začal střílet do převážně dospívajících táborníků, než byl nakonec dopaden.

Střelec byl oblečen jako policista a uvedl, že přišel na rutinní kontrolu po bombovém útoku v Oslu. Dával znamení a žádal lidi, aby se kolem něj shromáždili, a pak začal střílet, přičemž zabil a zranil mnoho lidí. Nejprve střílel na lidi na ostrově a později začal střílet na lidi, kteří se snažili uniknout plaváním přes jezero. Policie uvedla, že většinu obětí tvořili mladí lidé ve věku kolem 15 a 16 let. Lidé na ostrově se prý schovávali na toaletách nebo v podrostu a komunikovali pomocí textových zpráv, aby střelci neprozradili svou polohu.

Střelba údajně trvala 90 minut. Policie byla o střelbě informována v 17:27 a v 18:27 byl střelec zadržen. Když policie dorazila na místo, byla konfrontována se scénou přeživších, kteří policisty prosili, aby zahodili zbraně. Báli se, že na ně muži v uniformách opět zahájí palbu.

Dne 23. července 2011 kolem 03:50 (SELČ) se národní policejní komisař Øystein Mæland domníval, že počet mrtvých na ostrově Utøya je "nejméně 80" a očekává se, že se bude zvyšovat. Zemřelo 69 lidí.

Pachatel

Útočníkem je Anders Behring Breivik. Byl zatčen na ostrově Utøya kvůli střelbě a je také spojován s bombovými útoky v Oslu. Byl obviněn a odsouzen za provedení obou útoků. Je ve vězení.

Politické názory

Úřadující šéf národní policie Sveinung Sponheim uvedl, že internetové příspěvky podezřelého střelce "naznačují, že má některé politické rysy zaměřené na pravici a protimuslimské názory, ale zda to bylo motivem pro skutečný čin, se teprve uvidí". Policie Breivika označila za pravicového extremistu. Breivik sám sebe popisoval jako konzervativního nacionalistu. Zpravodajské zdroje ho popisují jako křesťanského fundamentalistu. Údajně napsal mnoho příspěvků na webové stránky "document.no", které deník Aftenposten popisuje jako "kritické k islámu a přátelské k Izraeli". Chodil na setkání sdružení "Documents venner" (Přátelé dokumentu), které je s touto webovou stránkou spojeno. Kdysi byl také členem pravicové Strany pokroku (FrP) a jejího mládežnického křídla FpU. Vůdce FpU Ove Vanebo uvedl, že Breivik byl aktivní na počátku roku 2000, ale když se jeho názory staly extrémnějšími, stranu opustil.

Podle médií Breivik na internetu zveřejnil komentáře, v nichž uvedl, že je obdivovatelem Winstona Churchilla a Maxe Manuse a také nizozemského politika Geerta Wilderse. Breivik uvedl, že Wildersova Strana pro svobodu je "jedinou skutečnou stranou pro konzervativce". Breivik uvedl, že je "pro homosexuály a proizraelský". Na Twitteru parafrázoval utilitaristického filozofa Johna Stuarta Milla: "Jeden člověk s přesvědčením se rovná síle 100 000 lidí, kteří mají pouze zájmy." Norská rozhlasová a televizní společnost (NRK) uvedla, že Breivik v den útoků zveřejnil 1516stránkový manifest o své pravicové militantní a antimultikulturní ideologii.

přesvědčení, že existoval další pachatel (pachatelé)

Několik svědků z tábora mládeže se domnívá (k 23. červenci 2011), že střelců bylo více než jeden. Policie obdržela popis druhého střelce a v současné době tyto informace prověřuje. Vzhledem k nejistotě ohledně popisů svědků a chaotické povaze událostí se policie z opatrnosti k celé záležitosti zatím oficiálně nevyjádřila. Úřadující policejní šéf Sveinung Sponheim uvedl, že "v tuto chvíli je velmi obtížné říci, zda jednal sám, nebo zda jednal jako součást větší sítě".

Reakce

Domácí

Ráno po útocích označil premiér Jens Stoltenberg na tiskové konferenci útok za "národní tragédii" a nejhorší zvěrstvo od druhé světové války. Stoltenberg prohlásil, že útok nepoškodí norskou demokracii, a uvedl, že správnou odpovědí na násilí je "více demokracie, více otevřenosti, ale ne naivity".

Eskil Pedersen z Ligy dělnické mládeže přislíbil "návrat na Utøyu" a vyzval Norsko, aby pokračovalo ve své tradici otevřenosti a tolerance.

Král Harald vyjádřil soustrast obětem a jejich rodinám a vyzval k jednotě.

Svein Østerud (č.:), emeritní profesor, řekl, že než budeme moci analyzovat trauma národa, musíme si uvědomit, že Breivik a [někteří] další teroristé jsou mladí lidé, kteří ztratili cestu, když procházeli institucemi ... a zároveň se snažili najít svou identitu a zároveň (a každý den) byli nuceni [ přizpůsobovat se] normám stanoveným školou, rodiči a sociálními médii.

Mezinárodní

Evropská unie, NATO, Rada bezpečnosti OSN, vlády a vedoucí představitelé z celého světa vyjádřili odsouzení útoku, soustrast a solidaritu s Norskem.

Květiny položené před katedrálou v Oslu den po útocích

Památníky

Na ostrově Utøya se pamětní místo nazývá ["mýtina"] "Lysninga"; jeho součástí je ["prsten"] "Ringen" - "ocelový kruh, který visí mezi stromy a jsou na něm vyryta jména a věk většiny z 69 zabitých"; "leží na nejvyšším bodě ostrova"; odhalen byl v létě 2015. Hegnhuset byl slavnostně otevřen v roce 2016.

Dočasný národní památník v Oslu byl odhalen 22. července 2016.

V každé obci stojí jeden monolit.

Na 53 místech v Norsku jsou sochy od Nica Widerberga, které byly financovány anonymně.

Jeden monolit byl umístěn v Utsiktenu - odpočívadle u silnice s výhledem na Utøyu; nachází se na silnici E16 u obce Nes in Hole.

Národní památník v obci Hole

V červnu 2017 vláda rozhodla, že jeden z národních památníků, by měl být umístěn na Utøya-kaia, v obci Hole; památník nebude [uměleckým dílem, nebo] mít umělecký výraz. KORO (ne), agentura spadající pod ministerstvo kultury, již nebude formálně vázána na proces týkající se památníku v Hole.

V populární kultuře

Jan Kjærstad (en) vydal v roce 2017 román Berge, který pojednává o útocích a trojnásobné vraždě v roce 1999 v Norsku (en).