Rok 1348: přehled historických událostí, narození a úmrtí
Rok 1348: kompletní přehled klíčových historických událostí, významných narození a úmrtí. Chronologie, souvislosti a zajímavosti pro milovníky historie.
Obsah
· 1 Události
· 2 Narození
· 3 Úmrtí
· 4 Odkazy
Události
- Založení Univerzity Karlovy v Praze (1348) – V roce 1348 nechal český král a římský císař Karel IV. založit první univerzitu ve střední Evropě. Založení bylo potvrzeno papežskou bulou, univerzita se brzy stala významným centrem vzdělanosti, práva a teologie v regionu.
- Zakládání Nového Města pražského – Karel IV. zahájil v roce 1348 rozsáhlou městskou kolonizaci, založení Nového Města (Nové Město pražské) rozšířilo a reorganizovalo Prahu, vytvořilo nové trhy a cesty a posílilo postavení města v rámci Svaté říše římské.
- Výstavba hradu Karlštejn – V roce 1348 byla započata výstavba hradu Karlštejn, který měl sloužit jako místo uložení korunovačních klenotů a pokladů císaře Karla IV. Stavba pokračovala v následujících letech a hrad se stal jedním z nejznámějších českých památek.
- Šíření černé smrti (mor) – Rok 1348 patří k vrcholným rokům šíření moru v Evropě. Nákaza dorazila křesťanské Evropě z východního Středomoří a přes přístavy na Apeninském a Pyrenejském poloostrově se rychle rozšířila do vnitrozemí. Mor způsobil vysokou úmrtnost, narušil ekonomiku, městský život i zemědělství a měl dlouhodobé demografické a sociální následky.
- Sociální a náboženské důsledky moru – V souvislosti s epidemií docházelo k panice, ekonomickým otřesům a často i k pronásledování menšin (zejména židovských komunit), které byly v některých regionech obviňovány z šíření nemoci. Mor ovlivnil také kulturní projevy, náboženské praktiky a vztahy mezi městy a venkovem.
- Obecný evropský kontext – Kromě událostí v českých zemích měl rok 1348 velký dopad po celé Evropě: přerušení obchodních tras, nedostatek pracovních sil vedoucí k růstu mezd a napětí mezi vrstvami společnosti. Mnohé regiony reagovaly legislativními a zdravotními opatřeními, která byla prvými pokusy o organizaci veřejného zdraví.
Narození
Pro rok 1348 není dochováno mnoho spolehlivě datovaných záznamů o narození významných osobností. V tomto období byly vedeny většinou církevní matriky a kroniky, které často nezaznamenávaly narození s přesným datem, zejména u nearistokratických osob. U některých významných postav 14. století se proto uvádějí jen přibližná data nebo rozpětí let.
Některé zdroje uvádějí, že v letech kolem roku 1348 se narodilo několik regionálních šlechticů, duchovních a měšťanských osobností, jejichž přesné roky narození však historici dodnes diskutují. Vzhledem k omezenosti pramenů se v přehledech let často uvádí spíše významná úmrtí a události než přesné seznamy narozených.
Úmrtí
- Oběti moru – Nejpočetnější skupinu úmrtí v roce 1348 tvořily oběti černé smrti. Mnoho měst a vesnic ztratilo značnou část obyvatel, což se projevilo v dochovaných kronikách, církevních záznamech a ekonomických dokumentech.
- Giovanni Villani (přibližně 1348) – Italský kronikář z Florencie, autor známé kroniky Cronica, se podle většiny pramenů stal jednou z významných osobností, které mor postihl v polovině 14. století. Jeho záznamy jsou cenným pramenem o událostech té doby, včetně průběhu epidemie.
- Kulturní a regionální ztráty – Vedle známých osobností zemřely v roce 1348 i méně známé, ale významné regionální osobnosti: klášterní opati, městští radní, řemeslníci a umělci, jejichž úmrtí mělo lokální dopad na správu, hospodářství a kulturní život.
Odkazy
- Obecné přehledy dějin středověku a monografie o Karlu IV., založení Univerzity Karlovy a výstavbě Karlštejna.
- Studie a publikace o černé smrti (Black Death), jejím šíření v letech 1347–1351 a společenských dopadech.
- Kroniky a primární prameny z 14. století (např. italské kroniky, české kroniky), které dokumentují lokální reakce a události v roce 1348.
- Online encyklopedické přehledy a akademické články věnované historii Prahy ve 14. století, Karlu IV. a demografickým změnám po epidemii.
Události
- 7. dubna - v Praze je založena Karlova univerzita.
- 24. června - v Melcombe Regis (dnešní Weymouth, Dorset, Anglie) propuká epidemie černé smrti.
- 6. července - papežská bula papeže Klementa VI. na ochranu Židů před lidovou agresí během epidemie černé smrti.
- Počátek epidemie černé smrti ve střední a západní Evropě
- Konec vlády japonského císaře Komjóa, druhého ze severních pretendentů rodu Ašikaga.
- Začátek vlády císaře Sukó, třetího ze severních pretendentů rodu Ašikaga.
- Květen - Černá smrt zasahuje Anglii
- Eduard III. zakládá první anglický rytířský řád, Podvazkový řád.
- Pskov získává Bolotovskou smlouvou nezávislost na Novgorodské republice; vzniká Pskovská republika.
- Černá smrt v Káhiře.
- Odhad: Hangzhou v Číně za dynastie Yuan se stává největším městem světa a přebírá tak prvenství od Káhiry, hlavního města mamlúckého Egypta.
- Příměří mezi Anglií a Francií do roku 1532.
- Byla založena Gonville Hall, předchůdkyně Gonville and Caius College v Cambridge.
Narození
- John Fitzalan, 1. lord Arundel (zemřel 1379)
Úmrtí
- 2. února - Narymunt, pinský kníže
- 2. prosince - císař Hanazono, japonský císař (narozen 1297)
- Laura, Petrarkova milá (narozena 1310)
- John de Stratford, arcibiskup z Canterbury
- Ambrogio Lorenzetti, sienský malíř (narozen 1290)
- Pietro Lorenzetti, sienský malíř (narozen 1280)
- Andrea Pisano, italský sochař a architekt (narozen 1270)
Vyhledávání