Alžběta Šarlota Orleánská (13. září 1676 – 23. prosince 1744) byla neteří Ludvíka XIV. a manželkou lotrinského vévody Leopolda. Pocházela z rodiny Orléans a díky svému postavení sehrála významnou roli na dvoře i v domácí politice Lotrinska. Po smrti manžela a v průběhu života byla často zapojena do správy vévodství a byla známá svým vlivem na kulturní a stavební rozvoj regionu.
Rodina a potomstvo. Jako manželka vévody Leopolda přivedla na svět několik dětí; mezi nejvýznamnější patřil František I., císař Svaté říše římské, který se později stal manželem Marie Terezie a otcem Marie Antoinetty. Její potomci tak sehráli důležitou roli v evropské politice 18. století.
Kultura, architektura a dvorní život. Alžběta Šarlota měla velký podíl na přestavbě a rozvoji zámku Lunéville, který se stal kulturním centrem vévodství. V roce 1711 uvedla na královský dvůr a podpořila tehdy začínajícího architekta Germaina Boffranda; jeho práce později významně ovlivnily podoby lotrinských rezidencí. Díky jejímu vkusu a finanční podpoře se Lunéville i další sídla přizpůsobila francouzským módám a kulturním standardům té doby.
Politika a regentství. Po úmrtí manžela a během nepřítomností nebo nezletilosti některých členů rodiny se Alžběta Šarlota ujímala správy a zastupování vévodství; v některých obdobích byla označována také jako regentka Lotrinska. Ve své správě dbala jak na udržení autonomních práv vévodství, tak na udržení vztahů s francouzským dvorem, odkud sama pocházela.
Dědictví a význam pro historiky. Alžběta Šarlota zanechala po sobě nejen stavební a umělecké památky, ale i dopisy a záznamy, které jsou cenným pramenem pro studium dvorského života, politických vztahů a každodenních poměrů raného 18. století. Jako vdova byla jmenována princeznou z Commercy, titul a postavení jí umožnily pokračovat v kulturní a společenské činnosti až do pozdního věku.