Xenofanés
Xenofanés z Kolofónu, asi 570 - asi 475 př. n. l., byl řecký filozof, básník a sociální a náboženský kritik.
Jeho názory známe z fragmentů jeho básní, které se dochovaly jako citace pozdějších řeckých autorů. Z nich lze soudit, že jeho poezie kritizovala a satirizovala širokou škálu myšlenek. Patřil sem Homér a Hésiodos, víra v panteon antropomorfních bohů a láska Řeků k atletice a sportování. Je nejstarším řeckým básníkem, který výslovně tvrdí, že píše pro budoucí generace a vytváří "slávu, která zasáhne celé Řecko a nikdy nezemře, dokud přežije řecký druh písní".
Filozofie
V Xenofanových dochovaných spisech se projevuje skepticismus, který se začal častěji projevovat ve 4. století př. n. l. Satirizoval polyteistické názory dřívějších řeckých básníků i svých současníků. "Homér a Hésiodos," píše se v jednom z fragmentů, "připisovali bohům různé věci, které jsou mezi lidmi předmětem výčitek a odsouzení: krádeže, cizoložství a vzájemné podvody". Sextus Empiricus uvádí, že takové myšlenky si vychutnávali křesťanští apologeti. Xenofana památně cituje Klement Alexandrijský, když argumentuje proti pojetí bohů jako zásadně antropomorfních:Kdyby však dobytek, koně a lvi měli ruce nebo
mohli malovat rukama a vytvářet díla jako lidé,
koně jako koně a dobytek jako dobytek
by
také
zobrazovali tvary bohů a vytvářeli by svá těla
takového druhu, jakou podobu mají oni sami.....
Etiopané říkají, že jejich bohové mají chrchel a jsou černí.
Trákové, že jsou bledí a zrzaví.
Monoteista?
Jeho výrok "Bůh je jeden, nejvyšší mezi bohy a lidmi, a není podobný smrtelníkům ani tělem, ani myslí" vedl některé k tvrzení, že byl prvním monoteistou. Jiní poukazovali na to, že se stále odvolával na jiné bohy.
