Viverravidae: vyhynulá čeleď raných masožravců (paleocén–eocén)
Viverravidae — vyhynulá čeleď raných masožravců (paleocén–eocén). Tajemní tvorové z USA před 60 mil. let: dlouhé lebky, redukované stoličky, mimo dnešní Carnivora.
Viverravidae je vyhynulá čeleď raných savců-masožravců. Tradičně jsou řazeni do nadčeledi Miacoidea a jejich fosilie pocházejí z období od raného paleocénu až do eocénu. Poprvé se objevili v paleocénu na území Severní Ameriky asi před 60 miliony let a později se rozšířili i do Eurasie.
Popis
Viverravidé byli většinou malé až středně velké masožravé savce s prodlouženou lebkou. Charakteristickým znakem čeledi je redukce počtu zadních stoliček na dvě, tedy výrazné zjednodušení dentice ve srovnání s některými současníky. Mnohé formy měly dobře vyvinuté carnassialní (nůžkové) zuby, adaptované ke stříhání masa a tvrdších tkání, což vedlo k dřívější interpretaci viverravidů jako raných pravých masožravců.
Rozšíření a geologický věk
Fosilie viverravidů pocházejí převážně z lokalit v Severní Americe, ale jsou známy i nálezy z Evropy a Asie. Jejich stratigrafický rozsah spadá do období od paleocénu (přibližně 66–56 milionů let) do eocénu (přibližně 56–33,9 milionu let); poslední fosilní záznamy se objevují v průběhu eocénu, poté jejich stopy mizí.
Systematika a evoluce
Tradičně byly viverravidé považováni za jedny z nejstarších známých příbuzných skupiny pravých Carnivora, a proto hráli důležitou roli v rekonstrukcích rané evoluce masožravců. Současné fylogenetické studie však ukazují komplikovanější obraz: některé analýzy je nadále řadí blízko k bázi větve vedoucí k Carnivora, jiné je vyčleňují jako vedlejší vývojovou větévku mimo korunovou skupinu pravých masožravců. Tradičně jsou viverravidé považováni za monofyletickou čeleď, avšak výsledky závisí na výběru anatomických znaků a metodách analýzy.
Ekologie a životní styl
Podle morfologie lebky a zubů lze usuzovat, že viverravidé byli převážně drobní predátoři a oportunističtí všežravci. Lovili drobné obratlovce a bezobratlé, v některých případech mohli využívat i rostlinnou potravu. Jejich způsob života mohl být různorodý — od stromového (arboreálního) po pozemní (terestrický) — v závislosti na druhu a prostředí. Velikost jednotlivých druhů se pohybovala od drobných (podobných dnešním lasičkám) až po středně velké formy.
Význam pro paleontologii
Studium Viverravidae je důležité pro porozumění počátkům radiace masožravých savců po vymření dinosaurů na konci křídy. Analýzy jejich lebek a zubních adaptací pomohly vyjasnit, jak a kdy se v evoluci objevily specializace pro masožravý způsob živení. Novější morfologické a kladistické studie zpochybňují jejich přímé zařazení do řádu Carnivora, což vede k přehodnocení raných větví vývojového stromu carnivoramorfů.
Poznámka: Mezi typické a často zmiňované zástupce čeledi patří rod Viverravus, který je dobrým příkladem tvaru lebky a zubního vzorce, jež definují viverravidy.
Vyhledávání