Rychlost

Rychlost je mírou toho, jak rychle se něco pohybuje určitým směrem. K její definici je zapotřebí jak velikost, tak směr. Pokud se objekt pohybuje na východ rychlostí 9 metrů za sekundu (9 m/s), pak je jeho rychlost 9 m/s na východ.

Podstata spočívá v tom, že rychlost nám neříká, jakým směrem se objekt v daném vztažném systému pohybuje. Rychlost je jedna část rychlosti, směr je druhá část. V závislosti na vztažné soustavě lze rychlost definovat pomocí mnoha matematických pojmů potřebných pro provedení správné analýzy.

Rychlost při jednorozměrném pohybu

Průměrná rychlost

Průměrnou rychlost objektu vypočítáme tak, že jeho posun (změnu polohy) vydělíme dobou, za kterou se poloha změnila.

v a v e r a g e = čas posunu v a v e r a g e = Δ x Δ t v a v e r a g e = x 2 - x 1 t 2 - t 1 v a v e r a g e = x t {\displaystyle {v_{průměr}}={\frac {\text{rozložení}}{\text{čas}}}\Leftrightarrow v_{průměr}={\Delta x \nad \Delta t}\Leftrightarrow v_{průměr}={x_{2}-x_{1} \over t_{2}-t_{1}}\Leftrightarrow v_{average}={x \over t}} {\displaystyle {v_{average}}={\frac {\text{displacement}}{\text{time}}}\Leftrightarrow v_{average}={\Delta x \over \Delta t}\Leftrightarrow v_{average}={x_{2}-x_{1} \over t_{2}-t_{1}}\Leftrightarrow v_{average}={x \over t}}

Pokud se například objekt pohybuje 20 metrů (m) doleva za 1 sekundu (s), jeho rychlost (v) se rovná:

v = 20 m 1 s = 20 m/s doleva {\displaystyle {v}={\frac {\text{20 m}}{\text{1 s}}}={\text{20 m/s doleva}}}

{\displaystyle {v}={\frac {\text{20 m}}{\text{1 s}}}={\text{20 m/s to the left}}}

Okamžitá rychlost

Na rozdíl od průměrné rychlosti nám okamžitá rychlost říká, jak rychle se něco pohybuje pouze v jednom okamžiku, protože rychlost se může měnit pouze s časem.

v = lim Δ t → 0 Δ x Δ t = d x d t {\displaystyle v=\lim _{\Delta t\do 0}{\Delta x \nad \Delta t}={dx \nad dt}} {\displaystyle v=\lim _{\Delta t\to 0}{\Delta x \over \Delta t}={dx \over dt}}

Rychlost při dvourozměrném pohybu

Pojem rychlosti nám umožňuje uvažovat dva různé způsoby výpočtu rychlosti. Dvourozměrný pohyb vyžaduje, abychom k definování fyzikálních veličin, které se vyskytují v celé kinematice, používali vektorový zápis.

Rozdíl mezi průměrnou rychlostí a okamžitou rychlostí při dvourozměrném pohybu

Průměrná rychlost

Průměrnou rychlost objektu vypočítáme tak, že jeho posun (změnu polohy) vydělíme dobou, za kterou se poloha změnila.

v → a v e r a g e = časový interval posunutí v → a v e r a g e = Δ r → Δ t v → a v e r a g e = r → 2 - r → 1 t 2 - t 1 {\displaystyle {{\overrightarrow {v}}_průměr}}={\frac {\text{rozložení}}{\text{časový interval}}}}}Leftrightarrow {\overrightarrow {v}}_{průměr}={\Delta {\overrightarrow {r}} \over \Delta t}\Leftrightarrow {\overrightarrow {v}}_{průměr}={{\overrightarrow {r}}_{2}-{\overrightarrow {r}}_{1}} \over t_{2}-t_{1}}} {\displaystyle {{\overrightarrow {v}}_{average}}={\frac {\text{displacement}}{\text{time interval}}}\Leftrightarrow {\overrightarrow {v}}_{average}={\Delta {\overrightarrow {r}} \over \Delta t}\Leftrightarrow {\overrightarrow {v}}_{average}={{\overrightarrow {r}}_{2}-{\overrightarrow {r}}_{1} \over t_{2}-t_{1}}}

kde: Δ r - {\displaystyle \Delta r-}{\displaystyle \Delta r-} je celková vzdálenost ujetá v daném časovém intervalu Δ t {\displaystyle \Delta t}{\displaystyle \Delta t} . Každou z těchto veličin lze vypočítat odečtením dvou různých hodnot propletených v rámci dané veličiny, tedy r 2 - r 1 , t 2 - t 1 {\displaystyle r_{2}-r_{1},t_{2}-t_{1}}{\displaystyle r_{2}-r_{1},t_{2}-t_{1}} dává požadovanou hodnotu v = r t {\displaystyle v={r \nad t}}. {\displaystyle v={r \over t}}.

Okamžitá rychlost

Na rozdíl od průměrné rychlosti nám okamžitá rychlost říká, jakou rychlostí se daný objekt pohybuje po určité dráze v daném časovém okamžiku, který bývá obvykle nekonečně malý.

v = lim Δ t → 0 Δ r → Δ t v = d r → d t {\displaystyle v=\lim _{\Delta t\to 0}{\Delta {\overrightarrow {r}} \nad \Delta t}\Leftrightarrow v={d{\overrightarrow {r}} \over dt}} {\displaystyle v=\lim _{\Delta t\to 0}{\Delta {\overrightarrow {r}} \over \Delta t}\Leftrightarrow v={d{\overrightarrow {r}} \over dt}}

Když Δ t → 0 {\displaystyle \Delta t\rightarrow 0}{\displaystyle \Delta t\rightarrow 0} , vidíme, že Δ r → 0 {\displaystyle \Delta r\rightarrow 0}{\displaystyle \Delta r\rightarrow 0} . S ohledem na to můžeme tuto rychlost změny mezi vektorem posunutí a časovým intervalem konceptualizovat pomocí matematické analýzy (zejména - kalkulu)

Otázky a odpovědi

Otázka: Co je to rychlost?


A: Rychlost je míra toho, jak rychle se něco pohybuje určitým směrem. K jejímu určení je zapotřebí jak velikost, tak směr.

Otázka: Co nám říká rychlost?


Odpověď: Rychlost nám říká, jakou rychlostí se objekt pohybuje, ale ne jakým směrem.

Otázka: Jak lze definovat rychlost?


Odpověď: V závislosti na vztažné soustavě lze rychlost definovat pomocí mnoha matematických pojmů potřebných pro správnou analýzu.

Otázka: Které dvě složky tvoří rychlost?


Odpověď: Rychlost se skládá z rychlosti a směru.

Otázka: Je rychlost součástí rychlosti?


Odpověď: Ano, rychlost je jednou částí rychlosti; druhou částí je směr.

Otázka: Můžete uvést příklad výpočtu rychlosti?



Odpověď: Pokud se například předmět pohybuje na východ rychlostí 9 metrů za sekundu (9 m/s), pak jeho rychlost bude 9 m/s na východ.

AlegsaOnline.com - 2020 / 2023 - License CC3