Rakovina pochvy: příznaky, příčiny, diagnostika, léčba a prognóza

Rakovina pochvy: zjistěte příznaky, příčiny, možnosti diagnostiky, moderní léčbu a prognózu. Informace pro včasné odhalení a lepší péči.

Autor: Leandro Alegsa

04-03-2026 19:29

Rakovina pochvy je zhoubné bujení, které vzniká v tkáních pochvy. Primární rakovina pochvy je vzácná; častěji se v pochvě objevují metastázy z jiných nádorů (např. z děložního čípku, děložní sliznice, vaječníků, tlustého střeva nebo kůže). Onemocnění se častěji diagnostikuje u žen starších 50 let, může se ale objevit v jakémkoli věku, včetně období těhotenství. Pokud je zachycena časně, často je léčitelná. Léčba obvykle zahrnuje chirurgický zákrok samostatně nebo v kombinaci s ozařováním pánve; u pokročilých stadií se přidává chemoterapie nebo jiné systémové postupy.

Existují dva základní typy primárních karcinomů pochvy:

dlaždicobuněčný karcinom (squamous cell carcinoma) – nejčastější typ, obvykle spojený s infekcí lidskými papilomaviry (HPV).
adenokarcinom – méně častý, u některých podtypů (např. clear cell adenokarcinom) může být rizikem vystavení plodu diethylstilbestrolu (DES) v těhotenství matky.

Příznaky

Příznaky mohou být nenápadné nebo podobné jiným gynekologickým problémům. Mezi nejběžnější příznaky patří:

neobvyklé krvácení z pochvy (mimo menstruační krvácení nebo po souloži)
abnormální výtok z pochvy (vodnatý, zapáchající nebo krvavý)
bolest nebo tlak v pánvi či při pohlavním styku
pocit hrudky nebo vředu v pochvě
obtíže při močení nebo stolici, pokud nádor zasahuje okolní orgány

Pokud se objeví tyto příznaky, je důležité vyhledat lékaře pro vyšetření.

Příčiny a rizikové faktory

Infekce HPV – vysokorizikové typy lidských papilomavirů (zejména 16 a 18) jsou silně spojeny s dlaždicobuněčným karcinomem pochvy.
Předchozí ozařování pánevní oblasti – radioterapie pro jiné nádory (např. děložního čípku) zvyšuje riziko pozdějšího vzniku primárního karcinomu pochvy.
Vystavení DES v děloze (historicky u žen, jejichž matky užívaly DES) – spojováno s clear cell adenokarcinomem.
Věk – vyšší věk zvyšuje riziko.
Imunosuprese (např. u pacientek s HIV) a kouření mohou zvyšovat riziko.
Osobní nebo rodinná anamnéza gynekologických nádorů může být relevantní.

Diagnostika

Diagnostika zahrnuje kombinaci klinického vyšetření, odběru tkáně a zobrazovacích metod:

Gynekologické vyšetření – vyšetření zrcadlem a palpační vyšetření pánve.
Biopsie – odebrání vzorku podezřelé tkáně z pochvy a histologické vyšetření je rozhodující pro potvrzení diagnózy.
Colposkopie – optické zvětšení sliznice pochvy pro cílený odběr vzorků.
Pap (stěr) – může někdy detekovat abnormality, ale primární nádor pochvy nemusí být vždy zachycen.
Zobrazovací metody – ultrazvuk, MRI (pro přesné zobrazení rozsahu nádoru), CT nebo PET/CT (pro zobrazení šíření do lymfatických uzlin či vzdálených metastáz).
Endoskopická vyšetření – cystoskopie nebo rektoskopie, pokud se předpokládá postižení močového měchýře nebo rektální stěny.
Následné stadium se obvykle určuje podle mezinárodních kritérií (např. FIGO), což ovlivňuje volbu léčby.

Léčba

Volba léčby závisí na typu nádoru, jeho velikosti, místním rozšíření, postižení lymfatických uzlin a celkovém zdravotním stavu pacientky. Možnosti zahrnují:

Chirurgie – od lokální excize menších nádorů přes částečnou nebo radikální vaginectomii až po rozsáhlejší výkony (např. hysterektomie nebo exenterace) u infiltrativních procesů. Cílem je odstranění nádoru při zachování funkce, pokud je to možné.
Radioterapie – externí ozařování a/nebo brachyterapie (vnitřní ozařování) je často používána jako primární léčba u neléčitelných chirurgicky či v kombinaci po operaci.
Chemoterapie – používá se u pokročilých nebo metastázujících případů, často v kombinaci s radioterapií (konkomitantní chemoradiace). Standardní cytostatika zahrnují platinová léčiva (cisplatina, karboplatina) často v kombinaci s taksanem (paclitaxel).
Cílená terapie a imunoterapie – při některých pokročilých případech nebo v rámci klinických studií mohou být možnosti moderních biologických léčiv nebo imunoterapie.
Paliativní péče – u rozšířeného onemocnění se zaměřuje na zmírnění příznaků, zlepšení kvality života a kontrolu bolesti.

Po léčbě může být doporučena rehabilitace (např. cvičení pánevního dna, sexuální terapie) a u některých pacientek i rekonstrukční zákrok.

Prognóza a sledování

Prognóza závisí především na stadiu při stanovení diagnózy: u lokalizovaných nádorů (časné stadium) je šance na vyléčení dobrá, u pokročilých stage a při přítomnosti vzdálených metastáz je prognóza horší. Důležitá je pravidelná follow‑up péče po léčbě, která zahrnuje klinické kontroly, eventuálně zobrazovací vyšetření a sledování příznaků recidivy.

Prevence

Vakcinace proti HPV – očkování snižuje riziko infekce vysokorizikovými typy HPV a následně i riziko HPV‑souvislých nádorů v genitální oblasti.
Bezpečný sexuální život (snížení počtu sexuálních partnerů, používání kondomů) a odvykání kouření snižují riziko.
Pravidelné gynekologické prohlídky a včasné vyšetření při výskytu podezřelých příznaků.

Pokud máte neobvyklé krvácení, výtok nebo jiné obtíže v oblasti pánve, kontaktujte svého gynekologa. Včasné vyšetření zvyšuje šanci na úspěšnou léčbu.

Vyhledávání