Unter den Linden – slavný berlínský bulvár: historie a památky

Trasa a okolí

Ulice Unter den Linden vede přibližně východo‑západním směrem. Východním směrem bulvár překračuje řeku Sprévu u berlínského dómu (Berliner Dom) a pokračuje jako Karl‑Liebknecht‑Straße. Západním pokračováním za Braniborskou bránou se stává Straße des 17. Juni. Hlavními kolmo křižujícími ulicemi jsou mimo jiné Friedrichstraße a Wilhelmstraße. Bulvár je těsně sousedící s Muzejním ostrovem (Museumsinsel) a bývalou plochou Palast der Republik / Stadtschloss, kde dnes stojí rekonstruovaný palác sloužící jako Humboldt Forum.

Krátká historie

Korene uličky sahají do 16. století, kdy ji braniborský kurfiřt Jan Jiří zřídil jako komunikaci ke svým loveckým revírům v Tiergarten (tzv. uzdečková stezka). V roce 1647 byla stezka přetvořena na lipový bulvár na příkaz „velkého kurfiřta“ Fridricha Viléma a od té doby se stala reprezentativní osou města. Zatímco západní část si více či méně uchovala původní ráz, oblast kolem dnešního Bebelplatzu byla po třicetileté válce přestavěna a opevněna, a v té části původní stromy chyběly.

V 19. století, s prudkým růstem Berlína, se Unter den Linden stala jednou z nejprestižnějších a nejhonosnějších ulic města. V roce 1851 zde byla na středovém pásu odhalena jezdecká socha krále Fridricha Velikého od Christiana Daniela Raucha. Při budování Nord‑Süd‑Tunelu pro berlínskou S‑Bahn v letech 1934–35 byla většina lip vykácena; v závěru druhé světové války byly zbývající stromy zničeny nebo pokáceny na palivo. Po válce byly lípy znovu vysazeny v 50. letech 20. století, jejich stav však v průběhu času trpěl znečištěním ovzduší a půdy a potřeboval opakované obměny a péči.

V poválečném období byla oblast ovlivněna dělením města: východoberlínská správa obnovovala některé reprezentativní objekty, jinde zase stály nové budovy socialistické architektury. Palast der Republik, který v 70. letech vyrostl v blízkosti Stadtschlossu, byl po sjednocení zbourán a místo něj byla dokončena rekonstrukce historického paláce Stadtschloss jako Humboldt Forum (otevřen 2020), čímž se část historického obrazu centra vrátila.

Památky a významné budovy

Číslování domů na Unter den Linden od roku 1937 začíná u Zámeckého mostu (Schlossbrücke), který spojuje ulici s Lustgartenem a Muzejním ostrovem. Mezi nejvýznamnější stavby podél ulice patří (od východu na západ):

• sporná replika Alte Kommandantur (č. 1),
• arzenál Zeughaus – nejstarší budova na Unter den Linden, postavená 1695–1706, dnes sídlo Německého historického muzea (č. 2),
• Kronprinzenpalais (bývalý palác hohenzollernských korunních princů, č. 3),
• válečný památník Neue Wache z roku 1817 (č. 4), považovaný mnohými za mistrovské dílo Karla Friedricha Schinkela,
• náměstí Bebelplatz s budovou Berlínské státní opery (č. 7) – známé také jako Lindenoper – a památníkem připomínajícím nacistické pálení knih (instalace „prázdné regály“),
• katedrála sv. Hedviky a Altes Palais (č. 9), oblíbená rezidence císaře Viléma I.,
• na severní straně hlavní budova Humboldtovy univerzity (č. 6) a dům I Berlínské státní knihovny (č. 8), doplněné sochami Alexandra a Wilhelma von Humboldta,
• na západním konci pak budova ruského velvyslanectví (dříve sovětské, č. 63–65), maďarské velvyslanectví (č. 76) a slavný hotel Adlon (č. 77) na rohu Pariser Platz, zcela obnovený po roce 1997.

Ulice je dále doplněna sochami pruských vojevůdců, například generálů Scharnhorsta a Bülowa, a řadou muzeí a institucí souvisejících s kulturou a historií Berlína.

Současnost a turistika

Dnes je Unter den Linden jednou z hlavních turistických os Berlína — procházka od Humboldtova univerzitního komplexu přes Bebelplatz, kolem Neue Wache až k Braniborské bráně a Pariser Platzu pokrývá řadu klíčových památek. Bulvár je často dějištěm státních ceremonií, průvodů a oslavy Nového roku u Braniborské brány. V těsné blízkosti jsou také muzea na Museumsinsel, kavárny, restaurace a hotely.

Dopravní dostupnost: oblast je dobře obsluhovaná veřejnou dopravou — v docházkové vzdálenosti jsou stanice S‑Bahn a U‑Bahn (např. Friedrichstraße, stanice Brandenburger Tor po rozšíření linky U5). Mnoho turistů sem přijíždí pěšky nebo na kole a oblast je součástí mnoha městských prohlídek.

Stromy, údržba a výzvy

Lípy (Tilia) jsou symbolem bulváru, avšak urbanistické a ekologické podmínky (znečištěné ovzduší, soli na vozovce, zhutněná půda) i dřívější škody vedly k opakovaným obměnám a problémům s jejich zdravím. V posledních dekádách město provádí opatření na obnovu alejí, používá odolnější odrůdy a zlepšuje péči o půdní poměry, aby zajistilo dlouhověkost stromové linie.

Praktické tipy pro návštěvníky

• Nejlepším způsobem poznání Unter den Linden je pěší procházka mezi Museumsinsel a Braniborskou bránou.
• Věnujte čas návštěvě muzeí (Deutsches Historisches Museum, muzea na Museumsinsel) a rychlému průchodu Bebelplatzem s památníkem spálených knih.
• Vyhýbejte se těmto místům během hlavních dopravních špiček, pokud chcete klidnější prohlídku.
• Pro fotografování je atraktivní čas při východu nebo západu slunce, kdy světlo zvýrazní perspektivu bulváru a historické fasády.

Unter den Linden zůstává jednou z nejvíce symbolických ulic Berlína: místem, kde se prolínají minulost i současnost, kde památky mluví o dějinách Pruska, německého národa i o moderním městském životě.