Strýček Sam – národní personifikace Spojených států

Vznik a historický kontext

Kořeny Strýčka Sama sahají do první třetiny 19. století, kdy se v souvislosti s dodávkami pro armádu během Války v roce 1812 objevilo jméno Samuel Wilson. Místní řezník a podnikatel, známý v komunitě v Troy (New York), měl prý dodávat balené maso pro vojsko a sudy označované zkratkou "U.S." vojáci spojovali se Samuelem, proto údajně začali používat přezdívku Samuel Wilson — zkráceně „Strýček Sam“. S použitím označení státu a s pojmem občanské identity souvisí i aspekty občanství a občanské povinnosti, které se s touto personifikací často probírají.

Vývoj obrazu a ikonografie

Ikona Strýčka Sama se vyvíjela postupně skrze karikatury, novinové ilustrace a plakáty. Ve druhé polovině 19. století významnou roli sehrál kreslíř Thomas Nast, který pomohl zpopularizovat obraz postaršího muže s bílým vousem a patriotickým oděvem. Konečnou podobu, kterou zná většina lidí dnes, vytvořil na počátku 20. století James Montgomery Flagg. Jeho ilustrace z roku 1916, v níž Strýček Sam cíleně ukazuje prstem směrem k divákovi, byla poprvé zveřejněna na obálce a následně upravena do nesmrtelného náborového plakátu z roku 1917. Tento motiv se stal symbolem náboru a vlasteneckého vyzvání a v období dalších konfliktů, včetně druhé světové války, byl znovu využit Jamesem Montgomery Flaggem a jeho variantami, kdy plakáty kolovaly i v letech druhé světové války (znovupoužití).

Použití, význam a příklady

Strýček Sam sloužil a slouží v několika významných oblastech veřejné komunikace: jako motiv náborových kampaní, jako alegorická postava v politických karikaturách, v propagačních kampaních vlády i soukromých subjektů a v populární kultuře. Plakáty s nápisem „I Want You“ nebo českým překladem „Chci tě“ se staly archetypem náboru do armády a často se zmiňují v diskusích o občanské angažovanosti. Národní personifikace se také objevuje v literatuře, filmu a reklamě, obvykle jako symbol státní moci, patriotismu nebo, někdy ironicky, byrokracie. Když se mluvčí vlády zmiňuje o celé instituci, v anglicky mluvících textech se někdy používá právě přezdívka Strýček Sam.

Rozlišení, kontroverze a formální uznání

Strýček Sam bývá často srovnáván s jinými národními personifikacemi: britský John Bull, francouzská Marianne nebo poetická Columbia v americkém kontextu. Na rozdíl od abstraktních alegorií, jako je Svoboda či spravedlnost, je Strýček Sam konkrétním, lidsky vykresleným typem muže. V průběhu 20. století se objevily i debaty o zneužívání symboliky nebo o stereotipech v náborových kampaních, ale obraz sám jako kulturní ikona zůstal přetrvávajícím znakem americké identity. Institucionální uznání historického původu spojení se Samuelem Wilsonem proběhlo v moderní době, když federální orgány věnovaly pozornost tomu, že jméno a název vznikaly v konkrétním místě a čase.

Souhrn a doplňkové odkazy

• První veřejné použití plakátové formy a náborových výzev: první plakát.
• Náborová a propagační role v historii armádního i civilního života: nábor.
• Vznik spojený s dodávkami během Války v roce 1812: historické souvislosti.
• Vývoj ikonografie: přínos Thomas Nasta a definitivní image od Jamesa M. Flagga.

Strýček Sam zůstává v kulturním povědomí důležitým nástrojem vizuální komunikace, symbolickým shrnutím představy o státě a jeho povinnostech i právech. Jeho proměny od drobné místní anekdoty k celonárodnímu fenoménu ilustrují, jak se symboly vytvářejí, šíří a upevňují v kolektivní představě.