Dvanáctý dodatek (dodatek XII) k Ústavě Spojených států byl navržen v Kongresu 9. prosince 1803. Ratifikován byl zákonodárnými sbory jednotlivých států 15. června 1804. Stanovil nové postupy pro volbu prezidenta a viceprezidenta. Před přijetím dodatku měl každý člen sboru volitelů jeden hlas. Prezidentem se stal kandidát, který získal největší počet hlasů. Kandidát, který získal další nejvyšší počet hlasů, se stal viceprezidentem. Dvanáctý dodatek změnil tento proces na současný systém, kdy se jeden hlas odevzdává pro prezidenta a jeden pro viceprezidenta.

Proč byl dodatek přijat

Bezprostřední impulz k přijetí dodatku dala chaotická volba z roku 1800, kdy došlo k nerozhodnému výsledku mezi Thomasem Jeffersonem a Aaronem Burrem. Systém, ve kterém každý volitel odevzdával dva hlasy bez rozlišení, umožnil vznik takovýchto patových situací a rovněž komplikoval vznik stranických ticketů (kandidátských dvojic). Dvanáctý dodatek byl navržen proto, aby předešel dalším konfliktům a aby jasně oddělil volbu prezidenta a viceprezidenta.

Hlavní změny zavedené dodatkem

  • Volitelé nyní odevzdávají oddělené hlasy: jeden pro prezidenta a jeden pro viceprezidenta.
  • Pokud žádný kandidát na prezidenta nezíská nadpoloviční většinu volitelů, rozhoduje o volbě Prezidenta Sněmovna reprezentantů. Hlasování probíhá zvláštním způsobem: vybírá se z prvních tří kandidátů podle počtu získaných elektorských hlasů a každý stát má v této volbě jednu hlasovací jednotku.
  • Pokud žádný kandidát na viceprezidenta nezíská nadpoloviční většinu, rozhoduje o volbě Senát, přičemž hlasují jednotliví senátoři a volba se omezuje na dva kandidáty s nejvyšším počtem elektorských hlasů pro post viceprezidenta.

Důsledky a dopad

Dvanáctý dodatek výrazně ovlivnil vývoj politických stran a nominací. Jasné oddělení hlasů vedlo k běžnému praktikování tzv. "ticketů", tedy společných kandidátních dvojic prezidenta a viceprezidenta, což pomohlo utvářet moderní systém stranického soutěžení. Dodatek také snížil riziko patů podobných roku 1800, i když úplně nezrušil možnost kontroverzních nebo těsných výsledků.

Kontroverze a pozdější vývoj

Ačkoli dodatek 12 řeší technické aspekty hlasování volitelů, neřeší všechny problémy spojené s volbou. Později se objevily otázky ohledně tzv. faithless electors (volitelé, kteří nehlasují podle výsledku hlasování ve svém státě). Některé státy proto přijaly zákony, které volitele zavazují hlasovat podle výsledku lidového hlasování v daném státě; Nejvyšší soud USA v roce 2020 potvrdil, že státy mohou takové povinnosti vymáhat.

Postup v praxi

V praxi dnes probíhá volba prezidenta a viceprezidenta tak, že jednotlivé státy určí své volitele (elektory) podle vlastních pravidel — obvykle na základě výsledku lidového hlasování v daném státě — a tito elektori se následně scházejí ve svých státech, aby odevzdali oddělené hlasy pro prezidenta a viceprezidenta. Jejich hlasy jsou pak sečteny ve Sněmovně a Senátu a formálně potvrzeny Kongresem.

Závěr

Dvanáctý dodatek představuje klíčovou úpravu ústavního mechanismu volby výkonné moci v USA. Zavedením oddělených hlasů pro prezidenta a viceprezidenta a tím, že vyjasnil postupy při nerozhodném výsledku, odstranil některé vážné nedostatky původního systému a přispěl k stabilizaci prezidentských voleb v rané republice. Navzdory tomu zůstávají některé otázky, například týkající se role volitelů, předmětem politické a právní debaty i v moderní době.