Šejk je němý film z roku 1921, který režíroval George Melford. V hlavní roli vystupuje Rudolph Valentino. Film byl natočen podle knihy The Sheik od Edith Maude Hull a patří k nejslavnějším snímkům éry němého filmu.
Děj
Příběh vypráví o mladé britské dámě, Lady Dianě Mayo, která je při cestě po poušti unesená charizmatickým arabským náčelníkem známým jako šejk. Je držena v jeho táboře, mezi oběma se postupně vyvine komplikovaný citový vztah – strach a vzdor se mísí s vášní a nakonec i láskou. Film staví na melodramatickém konfliktu, romantizovaném obrazu Východu a na kontrastu mezi západní civilizací a „exotickým“ světem šejka.
Obsazení
Do hlavních rolí byli obsazeni:
- Rudolph Valentino – šejk (hlavní mužská role)
- Agnes Ayres – Lady Diana Mayo (hlavní ženská role)
Produkce a uvedení
Film vznikl v produkci raného Hollywoodu a byl distribuován velkým studiem té doby. Scénář vycházel z populárního románu Edith Maude Hull, jehož motivy dobrodružné romance a ideálního „muže-dobyvatele“ byly pro divácké publikum atraktivní. Natáčení využívalo kulis a kostýmů, které měly podtrhnout exotický charakter příběhu, i když reflektovaly tehdejší stereotypy a zjednodušující představy o Blízkém východě.
Přijetí a ohlas
Šejk udělal z Rudolpha Valentina obrovskou filmovou hvězdu. Snímek zaznamenal velký divácký úspěch, zejména u ženského publika, které reagovalo bouřlivě a vášnivě — Valentino se brzy stal symbolem tzv. „Latin lover“ a idolem davu. Kritické reakce byly smíšené: někteří recenzenti chválili herecký magnetismus Valentina a romantický náboj filmu, jiní kritizovali plochost děje, melodramatičnost a orientalistické zobrazování. Legendární jsou údaje o tom, že někteří muži odcházeli z kin nebo se k projekci nepřibližovali kvůli hysterii diváček, což podtrhlo kulturní dopad snímku.
Dědictví a význam
Film se stal milníkem ve formování hvězdného systému hollywoodského glamuru a měl dlouhodobý vliv na žánr romantického melodramatu. Valentino díky němu upevnil své místo v populární kultuře; jeho image ovlivnila nejen filmové postavy, ale i módní a společenské trendy 20. let. Zároveň Šejk slouží jako příklad dobového zobrazování „exotiky“ a dnes je často analyzován v kontextu orientalistických stereotypů v západních médiích.
Pořádání a restaurování
V průběhu let byl film uváděn v retrospektivách a dochované kopie procházely restauracemi, aby byl zachován pro budoucí generace jako důležitý dokument kinematografické historie. Snímek také inspiroval pokračování a volné adaptace, například snímek The Son of the Sheik (1926), ve kterém Valentino opět vystupoval.


.webm.jpg)
