Tarantela: italský rychlý tanec v 6/8, původ, mýty a hudba

Tarantela: italský rychlý tanec v 6/8 — objevte jeho původ, legendy o tarantule a vliv na klasickou hudbu od Mendelssohna po Chopina a Liszta.

Autor: Leandro Alegsa

Tarantella je velmi rychlý tanec v 6/8 taktu. Název pochází z italského města Taranto. Lidé dříve věřili, že když někoho kousne pavouk tarantule, musí zatančit tento tanec, aby jed vyhnal. Tanečník se stále více rozčiloval, až se zdálo, že se zbláznil.

Někteří lidé si myslí, že tito lidé tomu možná nikdy ve skutečnosti nevěřili, ale že to byla záminka k tanci v době, kdy církev říkala, že se tančit nesmí. Pavouk je ve skutečnosti jen trochu jedovatý.

Někteří skladatelé rádi psali rychlé skladby v 6/8 taktu, které nazývali "tarantella". Mendelssohn napsal jednu z nich jako poslední větu své 4. symfonie (Italské). Tarantely psali také Chopin a Liszt.

Původ a mýty

Tarantella pochází z jižní Itálie, především z oblasti Apulie (region Puglia), kde leží i město Taranto. Fenomén, kterému se říká „tarantismus“, byl pozorován zejména v raném novověku a spočíval v přesvědčení, že kousnutí pavoukem (často uváděnou Lycosa tarantula) vyvolá tělesné i duševní příznaky, které lze vyléčit jen tancem a hudbou. Rituály spojené s léčením zahrnovaly často dlouhé, intenzivní hudební seance s názvem tarantata nebo taranta, při nichž se kombinovaly taneční kreace, zpěv a lidové modlitby.

Vysvětlení jevů

Dnešní vědci a kulturní antropologové nabízejí několik vysvětlení tarantismu:

  • psychologická či sociální katarze — tanec sloužil jako způsob uvolnění napětí a řešení společenských tlaků;
  • kulturní rituál přechodu nebo společenského projevu, který dával komunitě smysl a soudržnost;
  • částečně i skutečné zdravotní reakce na kousnutí, které však málokdy vedly k fatálním následkům — jak uvádí i původní text, pavouk je „jen trochu jedovatý“;
  • možnost, že tvrzení o nutnosti tance byla záminkou k veřejnému tanci v obdobích, kdy byly sváteční či společenské projevy omezené náboženskými pravidly.

Hudba a rytmus

Tarantella bývá napsaná v taktu 6/8 nebo v podobných třídobých děleních. Typické je rychlé tempo, energické akcenty a opakující se rytmické figury, které podporují rychlý pohyb nohou a víření. V lidové praxi ji často doprovází tamburello (italský rámový bubínek), mandolína, housle, kytara, akordeon a další lidové nástroje. Hudební doprovod může mít formu improvizované suity, kde se sekvence opakují a postupně se zrychlují.

Taneční charakteristika

Taneční kroky jsou obvykle rychlé, skákavé a rotační: tanečník nebo skupina tančí s výraznou prací nohou, často ve dvojicích nebo v kruhu. Existují regionální varianty — např. pizzica ze Salenta (jižní část Apulie), tarantella napoletana z Neapole nebo další lokální formy — které se liší krokovými kombinacemi, akcentací a hudebním doprovodem.

Historie a kulturní význam

Tarantella je spojena se slavnostmi, svatbami a lidovými oslavami. V 19. a na počátku 20. století se o ni začali zajímat etnografové a sběratelé lidové hudby, což vedlo k pozdějšímu oživení tradic. V moderní době zažívá tarantella i její varianty opětovný zájem — jak v rámci folklorních festivalů, tak v souvislosti s world music scénou.

V klasické hudbě a populární kultuře

Mnoho klasických skladatelů se nechalo inspirovat vášnivým rytmem tarantelly a napsalo skladby, které tento styl napodobují nebo citují. Jak uvádí původní text, mezi nimi jsou i Mendelssohn, Chopin a Liszt. Například Chopinova Tarantelle (Op. 43) je virtuózní klavírní skladba, která využívá rychlého rytmu a lehce divokého charakteru tarantelly. Podobné rytmické motivy se objevují i v populární hudbě, filmu a tanci, kde tarantella symbolizuje vášeň, naléhavost a jižní italský temperament.

Současnost

Dnes se tarantella učí v tanečních školách i na folklorních workshopech, hraje se na festivalech a objevuje se v nahrávkách souborů zaměřených na evropskou lidovou hudbu. Oblíbené jsou i rekonstrukce rituálů tarantismu v rámci etnografických představení, které zdůrazňují historický a kulturní kontext tohoto fenoménu.

Stručně: Tarantella je rychlý a expresivní tanec v 6/8 taktu s bohatou lidovou tradicí z jižní Itálie. Je obklopena mýty o „léčení“ kousnutí pavoukem, ale zároveň představuje důležitý kulturní rituál a hudební inspiraci, která přežila v různých formách až do současnosti.

Související stránky

  • Arachnofobie

Otázky a odpovědi

Otázka: Co je to tarantella?


A: Tarantella je velmi rychlý tanec v 6/8 taktu.

Otázka: Odkud pochází název Tarantella?


Odpověď: Název Tarantella pochází z města Taranto v Itálii.

Otázka: Proč lidé dříve tančili tanec tarantella?


Odpověď: Lidé věřili, že když někoho kousne pavouk tarantule, musí zatančit tanec tarantella, aby jed vyhnal.

Otázka: Proč si někteří lidé mysleli, že víra v provádění tance tarantella nemusela být skutečná?


Odpověď: Někteří lidé se domnívají, že tito lidé v to možná nikdy doopravdy nevěřili, ale že to byla záminka k tanci v době, kdy církev říkala, že se tančit nesmí.

Otázka: Je pavouk tarantule velmi jedovatý?


Odpověď: Pavouk tarantule je jen trochu jedovatý.

Otázka: Kteří skladatelé napsali tarantellu?


Odpověď: Tarantely psali Mendelssohn, Chopin a Liszt.

Otázka: Ve které symfonii napsal Mendelssohn tarantelu jako poslední větu?


Odpověď: Mendelssohn napsal Tarantelu jako poslední větu své 4. symfonie (Italské).


Vyhledávání
AlegsaOnline.com - 2020 / 2025 - License CC3