Roerichův pakt

Ruský malíř a filozof Nikolaj Rörich (1874-1947) založil moderní hnutí na obranu kulturních památek s cílem dosáhnout "míru civilizací".

Mikuláš Rörich se narodil 9. října 1874 v Petrohradě. Stal se úspěšným malířem. Jeden z jeho obrazů zakoupil ruský král Mikuláš II.

Po roce 1918 Roerich opustil Rusko. V roce 1923 bylo v New Yorku založeno Roerichovo muzeum. V současnosti se Roerichovo muzeum nachází na Manhattanu, na rohu 107. ulice a Riverside Drive. Nakonec se Roerich usadil v údolí Kulu v Himáčalpradéši v Himálaji. Zemřel 13. prosince 1947.

V roce 1929 sepsal Nikolaj Roerich ve spolupráci s profesorem pařížské univerzity Giorgem Chklaverem návrh mezinárodní smlouvy o ochraně kulturních hodnot (Roerichův pakt).

Rozhodující vliv na proces podpisu této smlouvy všemi státy amerického kontinentu měl prezident Franklin D. Roosevelt. Mimochodem, Roosevelt měl ve svých soukromých pokojích Roerichovu bustu.

Roerichův pakt byl základem pro "Mezinárodní úmluvu OSN o ochraně kulturních hodnot v případě ozbrojeného konfliktu" podepsanou v roce 1954. Ne všechny myšlenky Roerichova paktu jsou však plně implementovány do mezinárodního práva, zejména upřednostnění ochrany kulturních hodnot před vojenskou nutností.

Ruský malíř a filozof Nikolaj Rörich (1874-1947) založil moderní hnutí na obranu kulturních památek s cílem dosáhnout "míru civilizací".

Mikuláš Rörich se narodil 9. října 1874 v Petrohradě. Stal se úspěšným malířem. Jeden z jeho obrazů zakoupil ruský král Mikuláš II.

Po roce 1918 Roerich opustil Rusko. V roce 1923 bylo v New Yorku založeno Roerichovo muzeum. V současnosti se Roerichovo muzeum nachází na Manhattanu, na rohu 107. ulice a Riverside Drive. Nakonec se Roerich usadil v údolí Kulu v Himáčalpradéši v Himálaji. Zemřel 13. prosince 1947.

V roce 1929 sepsal Nikolaj Roerich ve spolupráci s profesorem pařížské univerzity Giorgem Chklaverem návrh mezinárodní smlouvy o ochraně kulturních hodnot (Roerichův pakt).

Rozhodující vliv na proces podpisu této smlouvy všemi státy amerického kontinentu měl prezident Franklin D. Roosevelt. Mimochodem, Roosevelt měl ve svých soukromých pokojích Roerichovu bustu.

Roerichův pakt byl základem pro "Mezinárodní úmluvu OSN o ochraně kulturních hodnot v případě ozbrojeného konfliktu" podepsanou v roce 1954. Ne všechny myšlenky Roerichova paktu jsou však plně implementovány do mezinárodního práva, zejména upřednostnění ochrany kulturních hodnot před vojenskou nutností.

• 1904: Nikolaj Roerich navrhl myšlenku ochrany uměleckých a vědeckých úspěchů lidstva.
• 1914: Rörich navrhl svou myšlenku tehdejší ruské carské vládě během první světové války.
• 1929: Rörich navrhl národům uzavřít pakt o zachování uměleckých a vědeckých světových pokladů.
• 1930: Roerichův pakt byl předložen výboru pro muzea Společnosti národů a byl jím schválen. Byl založen "Výbor Roerichova praporu míru" (New York) a "Comité pour le Pact Roerich" (Paříž).
• 1931: (Bruggy, Belgie): založena "Union International pour le pact Roerich". 13.-15. září - první mezinárodní konference věnovaná vyhlášení Roerichova paktu (Bruggy).
• 1932: 8.-9. srpna 1932 - Druhá mezinárodní konference Roerichova paktu (v Bruggách). Založena "Foundation Roerich pro Pace, Arte, Scientiae et Labore" (Bruggy).
• 1933: 17.-18. listopadu 1933 - Třetí mezinárodní sjezd Roerichova paktu a Praporu míru (Washington, USA).
• 1935: 15. dubna 1935 - v Bílém domě ve Washingtonu podepsalo 21 zemí Panamerické unie smlouvu o Roerichově paktu.
• 1948: Indická vláda schválila Roerichův pakt.
• 1954: Dne 14. května byla v Haagu přijata "Mezinárodní úmluva OSN o ochraně kulturních hodnot v případě ozbrojeného konfliktu". Základem této úmluvy byl Roerichův pakt.
• 1956: Haagská úmluva vstoupila v platnost 7. srpna.

• 1904: Nikolaj Roerich navrhl myšlenku ochrany uměleckých a vědeckých úspěchů lidstva.
• 1914: Rörich navrhl svou myšlenku tehdejší ruské carské vládě během první světové války.
• 1929: Rörich navrhl národům uzavřít pakt o zachování uměleckých a vědeckých světových pokladů.
• 1930: Roerichův pakt byl předložen výboru pro muzea Společnosti národů a byl jím schválen. Byl založen "Výbor Roerichova praporu míru" (New York) a "Comité pour le Pact Roerich" (Paříž).
• 1931: (Bruggy, Belgie): založena "Union International pour le pact Roerich". 13.-15. září - první mezinárodní konference věnovaná vyhlášení Roerichova paktu (Bruggy).
• 1932: 8.-9. srpna 1932 - Druhá mezinárodní konference Roerichova paktu (v Bruggách). Založena "Foundation Roerich pro Pace, Arte, Scientiae et Labore" (Bruggy).
• 1933: 17.-18. listopadu 1933 - Třetí mezinárodní sjezd Roerichova paktu a Praporu míru (Washington, USA).
• 1935: 15. dubna 1935 - v Bílém domě ve Washingtonu podepsalo 21 zemí Panamerické unie smlouvu o Roerichově paktu.
• 1948: Indická vláda schválila Roerichův pakt.
• 1954: Dne 14. května byla v Haagu přijata "Mezinárodní úmluva OSN o ochraně kulturních hodnot v případě ozbrojeného konfliktu". Základem této úmluvy byl Roerichův pakt.
• 1956: Haagská úmluva vstoupila v platnost 7. srpna.

Rörichův pakt navrhl vlajku pro označení chráněných objektů - Prapor míru, což byla bílá látka s červeným kruhem a třemi červenými kruhy. Znak symbolizoval sjednocení minulosti, přítomnosti a budoucnosti do kruhu věčnosti. Myšlenky paktu se odrazily i v Roerichově umění. Symbol praporu míru je zobrazen na mnoha obrazech Nikolaje Röricha.

Rörichův pakt navrhl vlajku pro označení chráněných objektů - Prapor míru, což byla bílá látka s červeným kruhem a třemi červenými kruhy. Znak symbolizoval sjednocení minulosti, přítomnosti a budoucnosti do kruhu věčnosti. Myšlenky paktu se odrazily i v Roerichově umění. Symbol praporu míru je zobrazen na mnoha obrazech Nikolaje Röricha.

Roerichův pakt není jen mezinárodní smlouvou. Obsahuje právní myšlenky o novém typu státu. Státní rozpočet by měl zahrnovat peníze vynakládané na kulturu, umění a vzdělávání. Tyto výdaje musí být větší než výdaje na armádu. Jde o právní uznání, že ochrana kulturních objektů je důležitější než jakákoli vojenská nutnost. Roerich se domníval, že péče o budoucí generace je důležitým důvodem existence ústavních států.

Americký prezident Franklin D. Roosevelt v projevu při podpisu smlouvy o Roerichově paktu uvedl: "Tím, že jsme otevřeli tento pakt k přistoupení národů světa, se snažíme o všeobecné uplatnění jednoho z principů, který je nezbytný pro zachování moderní civilizace. Tato smlouva má duchovní význam mnohem hlubší než samotný text dokumentu." Rörichova smlouva byla důležitým krokem k budoucímu rozvoji nové právní kultury. Ustanovení Roerichovy koncepce vycházejí z myšlenky, že prvořadou povinností státu je zachovat národní kulturu. Myšlenky Roerichova paktu nejsou dosud plně implementovány do mezinárodního práva. Někteří lidé se domnívají, že 21. století je vhodnou dobou pro realizaci těchto myšlenek.

Roerichův pakt není jen mezinárodní smlouvou. Obsahuje právní myšlenky o novém typu státu. Státní rozpočet by měl zahrnovat peníze vynakládané na kulturu, umění a vzdělávání. Tyto výdaje musí být větší než výdaje na armádu. Jde o právní uznání, že ochrana kulturních objektů je důležitější než jakákoli vojenská nutnost. Roerich se domníval, že péče o budoucí generace je důležitým důvodem existence ústavních států.

Americký prezident Franklin D. Roosevelt v projevu při podpisu smlouvy o Roerichově paktu uvedl: "Tím, že jsme otevřeli tento pakt k přistoupení národů světa, se snažíme o všeobecné uplatnění jednoho z principů, který je nezbytný pro zachování moderní civilizace. Tato smlouva má duchovní význam mnohem hlubší než samotný text dokumentu." Rörichova smlouva byla důležitým krokem k budoucímu rozvoji nové právní kultury. Ustanovení Roerichovy koncepce vycházejí z myšlenky, že prvořadou povinností státu je zachovat národní kulturu. Myšlenky Roerichova paktu nejsou dosud plně implementovány do mezinárodního práva. Někteří lidé se domnívají, že 21. století je vhodnou dobou pro realizaci těchto myšlenek.

• Mezinárodní právo
• Humanismus
• Kultura
• Smlouva
• Právní stát

• Mezinárodní právo
• Humanismus
• Kultura
• Smlouva
• Právní stát