Báb

Život

Raný život

Báb se narodil 20. října 1819 v íránském Šírázu. Jeho otec byl obchodník a mnoho lidí ve městě ho znalo. Velmi brzy po Bábově narození jeho otec zemřel. Bábův strýc Ḥájí Mírzá Siyyid `Alí byl také obchodník a Bába vychoval.

Když Báb dospěl, začal pracovat jako obchodník u svého strýce. V roce 1842 se oženil se ženou jménem Chadídžih-Bagum. Měli spolu syna, kterému dali jméno Ámad. Ámad byl velmi nemocný a jako dítě zemřel. Někdo, kdo žil ve stejné době jako Báb, říkal, že byl velmi klidný a tichý; Báb prý mluvil jen s tím, s kým také musel, a neodpovídal ani na otázky. Báb stále přemýšlel a modlil se. Lidé říkali, že byl pohledný a měl řídký plnovous. Vždy se oblékal do čistých šatů a na hlavě nosil zelený šátek a černý turban neboli látkový závoj.

Šejchové

Šajch Ahmad-i-Ahsa'i založil v 90. letech 17. století v Persii šíitskou islámskou náboženskou skupinu. Členové skupiny, kteří se nazývali šajchové, věřili, že bůh brzy pošle na zem nového posla. Nového posla nazývali Qá'im neboli Mahdí. Když šajch Ahmad zemřel, stal se novým vůdcem šajchů Sijíd Kázim, který pocházel z íránského Raštu. Šajch Ahmad se narodil v roce 1753 a zemřel v roce 1862. Sijjid Kázim se narodil v roce 1793 a zemřel v roce 1843.

Když se Báb vydal na pouť do Karbaly a na místa v jejím okolí, možná naslouchal výuce Sijída Kázima. Nikdo s jistotou neví, zda to tak bylo, nebo ne, protože z té doby existuje jen velmi málo dokumentů a záznamů.

Když Sijjid Kázim v prosinci umíral, řekl všem svým stoupencům - lidem, kteří věří tomu, co učil -, že mají cestovat a pokusit se najít nového proroka od boha. Tohoto proroka nazval "Pánem věku" a řekl jim, že bude brzy objeven. Jeden z lidí, kteří uvěřili Siyyidu Kázimovi, se modlil a postil se, neboli přestal jíst od úsvitu do soumraku po čtyřicet dní - jmenoval se Mullá Ḥusayn. Poté odcestoval do Šírázu a setkal se s Bábem.

Oznámení pro Mullá Ḥusayn

Mullá Husajn se dostal do Šírázu 23. května 1844. Poté, co nebyl v Šírázu příliš dlouho, ho přivítal mladý muž v zeleném turbanu. V Íránu v té době nosili zelený turban pouze lidé, kteří byli příbuzní proroka Muḥammada. Muži, kteří byli spřízněni s prorokem Muḥammadem, se nazývali Siyyidé. Mladý muž byl Báb a pozval Mullá Ḥusayna k sobě domů.

Báb se Mullá Ḥusayna zeptal, proč je v Šírázu, a Mullá Ḥusayn mu řekl, že hledá nového proroka neboli Zaslíbeného. Báb se Mullá Ḥusayna zeptal, jak pozná, kdo je prorokem. Mullá Ḥusayn mu řekl, že prorok bude pocházet ze slavné a dobré rodiny a bude znát mnoho věcí, aniž by se je musel učit, také že nebude mít žádné problémy s tělem. Báb pak řekl, že všechny tyto věci jsou o něm pravdivé. "Hle, všechna tato znamení se na mně projevují." Báb říkal, že je novým prorokem, kterého Mulláhusajn hledal. To Mullá Ḥusayna šokovalo, respektive zaskočilo.

Mullá Ḥusayn měl ještě jeden způsob, jak se dozvědět, kdo je nový prorok, a Bábovi o tom neřekl. Sijjid Kálim Mullá Ḥusaynovi řekl, že nový prorok napíše knihu, v níž vysvětlí Josefův Surih. Siyyid Káẓim také řekl, že to nový prorok udělá, aniž by ho o to někdo žádal. Poté, co Báb řekl Mulláhovi Ḥusaynovi, že je novým prorokem, napsal knihu o Surihu Josefově. Báb tuto knihu nazval Qayyúmu'l-Asmá'.

Po noci strávené rozhovorem s Bábem řekl Mullá Husajn toto. (Následující slova se možná špatně čtou.)

Dopisy živých

Mullá Ḥusayn byl Bábovým prvním žákem. Žák náboženského vůdce se nazývá žák. Za necelých pět měsíců se Bábovými žáky stalo dalších sedmnáct Siyyidových žáků. Všichni noví žáci začali věřit, že Báb je novým projevem neboli prorokem boha bez cizí pomoci. Jednou z těchto nových učedníků byla i žena. Jmenovala se Zarrín Táj Baragháni a byla to básnířka. Později dostala nové jméno, Ṭáhirih (čistá). Později lidé začali prvních osmnáct učedníků a Bába nazývat Listy živých. Báb řekl Listům živých, že jejich úkolem je říkat lidem, že on je nový prorok.

Báb řekl, že Listy živých jsou zvláštní. V ší'itském islámu existuje čtrnáct zvláštních lidí, kterým se říká "neomylní". Šíité věří, že "neomylní" mají vždy pravdu. Mohamed, dvanáct imámů a Fátima jsou v ší'itském islámu "neomylní". Stejně jako "Neomylní", i jeden z listů Živých byla žena a jeden byl prorok. Devatenáct bylo v bábismu zvláštní číslo. Listy živých se velmi podobaly dvanácti Kristovým apoštolům.