Chudoba v Indii
Chudoba v Indii je důležitým tématem. V Indii žijí jedni z nejchudších lidí na světě.
Indická vláda uvádí, že hranice chudoby ve venkovských oblastech činí 816 ₹ měsíčně a ve městech 1000 ₹ měsíčně. To znamená, že mnoho lidí nemá dostatek peněz. Navrhovaná, ale dosud nepřijatá oficiální hranice chudoby v Indii je 972 ₹ (14 USD) měsíčně ve venkovských oblastech nebo 1407 ₹ (21 USD) měsíčně ve městech.
V Indii je průměrná potřeba kalorií pro průměrného člověka 2400 kalorií denně na venkově a 2100 kalorií denně ve městech.
Podle poslední zprávy indické plánovací komise (Tendulkarův výbor) z roku 2012 se 26 % všech obyvatel Indie nachází pod mezinárodní hranicí chudoby, která činí 1,25 USD na den. V posledním desetiletí dochází k soustavnému poklesu chudoby, jejíž míra se snížila z 37,2 % v letech 2004-2005 na 29,8 % v letech 2009-2010. Počet chudých lidí se nyní odhaduje na 250 milionů.
Analýza
V roce 1947 byl průměrný příjem v Indii podobný jako v Jižní Koreji. Jižní Korea se do roku 2000 stala vyspělou zemí, ale Indie nikoli.
Prvních 40 let se Indie řídila ekonomickým plánováním sovětského typu, programy znárodňování a státním vlastnictvím průmyslu. Její hospodářský růst dosahoval v průměru asi 3,5 %, zatímco asijské ekonomiky, jako je Jižní Korea, rostly v průměru více než dvakrát rychleji ročně. Po očištění o růst počtu obyvatel Indie rostl její příjem na hlavu o 1,49 % ročně, zatímco příjmy Jihokorejců - bohatých i chudých - rychle rostly.
Součástí indické ekonomiky sovětského typu byl "licenční rádž": složité licence, předpisy a byrokracie, které byly v letech 1947-1990 nutné k založení a provozování podniku v Indii. Licenční ráj byl důsledkem rozhodnutí Indie o plánovaném hospodářství, kde jsou všechny aspekty ekonomiky řízeny státem. Licence byly udělovány pouze vybraným osobám. V tomto systému vzkvétala korupce. V rámci tohoto systému se v zemi vytvořilo málo pracovních míst a málo bohatství. Přetrvávala rozsáhlá chudoba.
Labyrint byrokracie často vedl k absurdním omezením - aby firma mohla získat licenci k výrobě, musela splnit požadavky až 80 úřadů a stát rozhodoval o tom, co se bude vyrábět, kolik, za jakou cenu a jaké zdroje kapitálu se budou používat.
- BBC
Děti ulice v Indii prodávají cestujícím v autobuse občerstvení a nápoje
Otázky a odpovědi
Otázka: Jaká je hranice chudoby pro venkovské oblasti v Indii?
Odpověď: Hranice chudoby pro venkovské oblasti v Indii je 816 ₹ měsíčně.
Otázka: Jaká je hranice chudoby pro městské oblasti v Indii?
Odpověď: Hranice chudoby pro městské oblasti v Indii je 1000 ₹ měsíčně.
Otázka: Jaká je navrhovaná oficiální hranice chudoby v Indii?
Odpověď: Navrhovaná oficiální hranice chudoby v Indii je 972 ₹ (14 USD) měsíčně ve venkovských oblastech nebo 1407 ₹ (21 USD) měsíčně ve městech.
Otázka: Jaká je průměrná potřeba kalorií pro průměrného muže v indických venkovských oblastech?
Odpověď: Průměrná potřeba kalorií pro průměrného muže na indickém venkově je 2400 kalorií denně.
Otázka: Jaká je průměrná potřeba kalorií pro průměrného muže v městských oblastech Indie?
Odpověď: Průměrná potřeba kalorií pro průměrného muže v městských oblastech Indie je 2100 kalorií denně.
Otázka: Kolik procent lidí v Indii se nachází pod mezinárodní hranicí chudoby?
Odpověď: Podle indické plánovací komise (Tendulkarův výbor) z roku 2012 se 26 % všech lidí v Indii nachází pod mezinárodní hranicí chudoby, která činí 1,25 USD na den.
Otázka: Jaký je trend vývoje úrovně chudoby v Indii v posledním desetiletí?
Odpověď: V posledním desetiletí se míra chudoby v Indii trvale snižuje, přičemž v letech 2004-2005 klesla z 37,2 % na 29,8 % v letech 2009-2010.