Pekingský člověk (v současnosti Homo erectus pekinensis) je označení pro soubor fosilií a archeologických nálezů přiřazovaných k druhu Homo erectus. Pozůstatky byly poprvé vykopány v letech 1923–1937 v lokalitě Čoukoudian nedaleko Pekingu v Číně.

Objevy a datování

Vrcholy vykopávek v Čoukoudianu přinesly lebky, čelisti a další kosterní fragmenty spolu s bohatou průmyslovou koncentrací kamených nástrojů. Původní kosterní materiál byl v roce 1941 ztracen během druhé světové války; zachovaly se však odlitky a podrobné popisy, které byly základem pozdějších studií. Moderní geochronologická měření, včetně kosmogenního datování izotopů (Al/Be), kladou některé vrstvy s nálezy do stáří přibližně 680 000–780 000 let, s obecným odhadem kolem 750 000 let pro hlavní soubor nálezů.

Morfologie a archeologické doklady

Morfologicky se jedinci přiřazenými k pekingskému člověku podobají jiným populacím Homo erectus: mají robustní lebky s výraznými nadočnicovými oblouky, menší mozkovnu než u moderních lidí a stavby těla odpovídající vzpřímenému chůzi. Nálezy kamených nástrojů ukazují na používání jednoduchých štípaných a opracovaných předmětů. Interpretace stop po používání ohně byla historicky považována za jeden z významných poznatků, avšak rozsah a charakter kontrolovaného užívání ohně v lokalitě zůstávají předmětem debat kvůli možným geologickým a taphonomickým procesům, které mohly ovlivnit známky spálení.

Kontroverze a význam

Pekingský člověk je důležitý pro porozumění rozšíření a variability Homo erectus východní Asie. Taxonomické zařazení jako poddruh H. e. pekinensis je historické a v současné literatuře se často spíše hovoří o regionální populaci Homo erectus. Otázky vztahů k pozdějším homininům — včetně možné genetické výměny s předky Homo sapiens nebo příbuznými liniemi jako jsou denisované — nejsou v současnosti definitivně vyřešeny. Z čínských lokalit včetně Čoukoudianu dosud nebyla získána přímá DNA, která by tyto hypotézy jednoznačně potvrdila nebo vyvrátila.

Co se týče symbolických či náboženských projevů, pádné doklady je třeba považovat za chybějící: dosud nebyly publikovány přesvědčivé nálezy, které by svědčily o rituálním chování nebo složité symbolice u jedinců spojených s pekingským člověkem.