Australopithecus anamensis — nálezy, popis a význam v lidské evoluci
Australopithecus anamensis: objevy, anatomie a význam pro lidskou evoluci — přehled nálezů u jezera Turkana a jejich dopad na pochopení původu člověka.
Australopithecus anamensis je druh australopitéka, který žil v období přibližně před 4,2–3,9 miliony let. Jde o jednoho z nejstarších dobře dokladovaných zástupců rodu Australopithecus a jeho nálezy pocházejí především z východní Afriky, zejména oblastí u jezera Turkana v Keni a z některých lokalit v Etiopii.
Prvním zkamenělým exemplářem, který dnes přiřazujeme k tomuto druhu, byla jediná kost ruky nalezená v pliocenních vrstvách v oblasti Kanapoi u východního jezera Turkana, kterou v roce 1965 objevil výzkumný tým Harvardovy univerzity. Tehdy nebyl nález jednoznačně rozpoznán jako nový druh a byl předběžně přiřazen k australpitékům s datací asi čtyři miliony let. Více kontextu a rozšířených nálezů přinesl až pozdější výzkum.
V roce 1987 kanadský archeolog Allan Morton (spolupracující s terénní školou Koobi Fora Harvardovy univerzity) objevil fragmenty vyčnívající ze svahu východně od zátoky Allia Bay u jezera Turkana. O šest let později provedli v zátoce Allia Bay vykopávky keňská paleoantropoložka Meave Leakeyová a archeolog Alan Walker a objevili několik dalších fragmentů hominida, včetně jedné relativně kompletní kosti spodní čelisti. Tato mandibula má tvarem blízko kosti šimpanze obecného (Pan troglodytes), avšak zubní vzorec a morfologie zubů jsou více podobné lidským variantám. V roce 1995 Meave Leakeyová a spolupracovníci na základě odlišností od Australopithecus afarensis formálně pojmenovali tyto nálezy jako nový druh A. anamensis; druhové jméno je odvozeno od slova anam, které v místním jazyce turkana znamená „jezero“.
Popis a anatomie
A. anamensis vykazuje kombinaci primitivních (šimpanzích) a pokročilejších (australopitéčích/lidských) znaků. Mezi hlavní rysy patří:
- mandibula a zuby: robustní dolní čelist s relativně velkými moláry a premoláry; frontální část čelisti a některé rysy zubů jsou blíže moderním homininům než neandělníkům, což naznačuje posun v potravních adaptacích;
- mozkovna: objem mozkovny byl malý, srovnatelný s ostatními ranými australopitéky (podstatně menší než u rodu Homo);
- postkraniální kostra: dochované části holenní kosti a kloubů naznačují, že A. anamensis již chodil vzpřímeně po dvou (bipedalismus), zatímco některé znaky horních končetin ukazují na adaptace k šplhání a pobytu na stromech – tedy mozaikovou kombinaci pohybových strategií.
Datování a lokalizace
Nálezové vrstvy s ostatky A. anamensis byly datovány pomocí radiometrických metod (např. K–Ar nebo Ar–Ar na vulkanických popelech) a stratigrafických analýz. Výsledky umisťují druh do období přibližně před 4,2 až 3,9 miliony let. K hlavním nalezištím patří Kanapoi a Allia Bay u jezera Turkana, ale fosilie byly hlášeny i z některých lokalit v Etiopii, což ukazuje na širší rozšíření východní Afriky.
Ekologie a strava
Studie morfologie zubů, opotřebení skloviny a izotopické analýzy kostí naznačují, že A. anamensis měl poměrně variabilní stravu. Pravděpodobně kombinoval konzumaci listů, semen, plodů a možná i tvrdších potravin vyžadujících žvýkací sílu. Prostředí, v němž žil, bylo mixem otevřenějších travnatých plání a zalesněných oblastí, což odpovídá i kombinaci terestrických a arborálních adaptací.
Význam v lidské evoluci
Australopithecus anamensis je považován za klíčový druh pro pochopení raných fází evoluce homininů z několika důvodů:
- je jedním z nejstarších dobře dokladovaných bipedálních homininů v Africe, takže přináší důkazy o raném vzniku vzpřímeného pohybu;
- ukazuje mozaikovou evoluci – některé znaky (např. postkraniální) se vyvíjely dříve než jiné (např. plně „moderní“ tvar čelisti), což podporuje teorii, že různé části těla a chování se měnily nerovnoměrně;
- většina badatelů považuje A. anamensis za pravděpodobného přímého předka Australopithecus afarensis (druhu slavného nálezem „Lucy“), čímž tvoří důležitou spojku v linii vedoucí k pozdějším australopitékům a nakonec k rodu Homo.
Významné exempláře a pokračující výzkum
Kromě původní mandibuly a fragmentů z Allia Bay byly objeveny i další části lebky a postkraniální kosti, které pomohly upřesnit fylogenetické zařazení druhu. Práce Meave Leakeyové, Alana Walkera a jejich týmů byla rámcem pro následné výzkumy; novější nálezy i pokročilé analytické metody (např. detailní CT snímkování a izotopické studie) nadále rozšiřují poznání anatomie, biologie a ekologie A. anamensis.
Závěr: Australopithecus anamensis představuje důležitý milník v lidské evoluci – kombinuje starší (šimpanzím podobné) rysy s počátečními znaky směrem k moderním homininům, dokumentuje raný bipedalismus a pomáhá objasnit postupné proměny, které vedly k pozdějším druhům australopitéků a nakonec k rodu Homo.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je Australopithecus anamensis?
A: Australopithecus anamensis je druh australopitéka.
Otázka: Kdy byl objeven první zkamenělý exemplář tohoto druhu?
Odpověď: První zkamenělý exemplář tohoto druhu byl objeven v roce 1965 výzkumným týmem Harvardovy univerzity v pliocenních vrstvách v oblasti Kanapoi u východního jezera Turkana.
Otázka: Kdo nalezl další fragmenty hominida v zátoce Allia u jezera Turkana v Keni?
Odpověď: Kanadský archeolog Allan Morton (s terénní školou Koobi Fora Harvardovy univerzity) objevil další fragmenty hominida v zátoce Allia Bay u jezera Turkana v Keni.
Otázka: Co objevili Meave Leakey a Alan Walker při vykopávkách v Allia Bay?
Odpověď: Meave Leakeyová a Alan Walker objevili při vykopávkách v lokalitě Allia Bay několik dalších fragmentů hominida, včetně jedné kompletní kosti spodní čelisti, která se velmi podobá kosti šimpanze obecného (Pan troglodytes), ale jejíž zuby jsou mnohem podobnější lidským.
Otázka: Ve kterém roce byly tyto fosilie přiřazeny k druhu A. anamensis?
Odpověď: V roce 1995 Meave Leakeyová a její spolupracovníci přiřadili tyto fosilie k A. anamensis.
Otázka: Odkud pochází jméno A. anamensis?
A: Jméno A. anamensis pochází z turkánského slova "anam", což znamená "jezero".
Vyhledávání