Pallás je v antické tradici jméno několika postav, z nichž nejznámější bývá titán spojený s válkou a s božskými silami. V řeckém písemnictví se s ním setkáváme pod názvem Πάλλας a v přehledech bohů a titánů je často identifikován jako titán z oblasti řecké mytologie. Jeho příběhy mají více variant a v některých pramenech vystupuje jako protivník nebo oběť bohyně Athény.
Původ, rodina a symbolika
Podle většiny tradic je Pallás synem Kreia a Eurybie; mezi jeho sourozence bývají řazeni například Astraios a Persés. V některých textech se uvádí, že se oženil s bohyní Styx — Styx — která mu porodila čtveřici dětí, jež ztělesňují abstraktní síly: Zelos (zápal, soutěživost), Niké (vítězství), Kratos (síla) a Bia (násilí). Některé prameny přisuzují Pallovi i další potomky; objevují se dokonce spojení s postavami jako Skylla nebo jiné mořské či místní bytosti.
Mýtus o smrti a vztah k Athéně
Jedna z nejrozšířenějších verzí líčí Pallase jako bojovníka nebo učně, který při zápasu či cvičení s bohyní Athénou ztratil život. Podle některých tradic Athéna Pallase omylem zabije a poté si na jeho počest vezme jeho jméno či z něj odvodí epiteton; jinde se příběh interpretuje symbolicky jako začlenění válečných kvalit do Athéniných atributů. Různé verze se liší v detailech a v tom, zda šlo o úmyslný čin nebo o tragickou nehodu spojenou se soutěží o boj či obranu Dia (Athéna, zápas za Dia).
Různé postavy se stejným jménem
Jméno Pallás v řeckých textech nepatří výhradně jednomu hrdinovi. Starověké zdroje někdy uvádějí další postavy se stejným jménem — například fylokrálové, obři nebo námorné bytosti — což vede k častým záměnám. V některých méně obvyklých pramenech je Pallás uváděn jako syn jiného muže (uvedeného například jako Megamédés) a v jiných zdrojích mu bývá připisována vazba na božstvo rána či úsvitu (Eos), avšak tyto varianty jsou méně rozšířené a spíše okrajové.
Kulturní a historický odkaz
Jméno Pallás přežilo v geografii i v astronomii: po něm bylo pojmenováno starověké město Pellene v Acháji a v moderní době obdržela jeho jméno druhá objevená planetka, označená 2 Pallas. Motivy spojené s Pallasem — zejména rodinné vazby s personifikovanými silami jako Niké nebo Kratos — se v umění a literatuře objevují jako symbolické zobrazení vítězství, moci a násilí.
Pro studium Pallova mýtu je užitečné rozlišovat mezi jednotlivými tradicemi a nepředpokládat jednotnou „kanonickou“ verzi. Jeho postava ilustruje, jak se v řecké mytologii prolínají personifikace abstraktních pojmů, místní legendy a božské role, a jak vznikají různé genealogie podle místa a autorského zvyku.