Päijänne je druhé největší jezero ve Finsku. Nachází se mezi regiony Střední Finsko a Päijänne Tavastia. Má rozlohu přibližně 1 100 km² a patří mezi nejrozsáhlejší a nejčlenitější finská jezera — břehy jsou hluboce zaryté, vodní plocha je rozčleněná množstvím zálivů a ostrovů. Päijänne se vlévá do Finského zálivu řekou Kymijoki.
Poloha, hloubky a krajina
Jezero je dlouhé desítky kilometrů a jeho členitost vytváří rozsáhlý ostrovní souostroví i úzké průlivy. Největší hloubky dosahují přibližně 90–95 m, průměrná hloubka je výrazně menší. Okolní krajina je typická pro finské jezerovité oblasti — smíšené lesy, rašeliniště a čisté břehy se střídají s rekreačními chatami a menšími osadami.
Kvalita vody a zásobování pitnou vodou
Kvalita vody v Päijänne je obecně dobrá a v některých částech velmi dobrá. Zlepšuje se jižně od Jämsä, kde jsou nižší znečišťující vlivy povodí. Díky vysoké kvalitě jezera se voda používá i jako zdroj pitné vody — z Päijänne vede do jižního Finska a metropolitní oblasti Helsinek dlouhý zásobní tunel (tzv. Päijänne-tunnel), který patří mezi hlavní zdroje surové vody pro zásobování obyvatelstva.
Přírodní hodnoty a rekreace
Päijänne má bohatou přírodu a je populárním cílem pro rybaření, jachting, kanoistiku a turistiku. V jezeře žijí běžné sladkovodní druhy ryb, jako jsou okoun, štika, síh nebo candát, takže oblast je oblíbená u sportovních rybářů. Ve střední a jižní části jezera jsou i chráněné území a národní parky — ostrovní pásy a jezerní kanály nabízejí značené trasy, přístřešky a přírodní kempy.
Ochrana a tlak na prostředí
Ačkoli je kvalita vody dobrá, oblast čelí běžným tlakům — sezónní turistika, malé obce, lesní hospodářství a zemědělství mohou ovlivňovat kvalitu vody lokálně. Správa povodí a ochranné režimy, včetně kontrol vypouštění a ochrany pobřežních pásů, pomáhají udržovat vodu čistou a ekosystémy v dobrém stavu.
Päijänne sousedí s obcemi Kuhmoinen, Jämsä, Joutsa, Luhanka, Muurame, Toivakka a Jyväskylä ve středním Finsku a Padasjoki, Asikkala a Sysmä v Päijänne Tavastia.
