Zpětný projektor (OHP) je opticko‑projekční zařízení, které umožňuje zobrazovat průhledné snímky (transpareny) nebo předměty umístěné na skleněné desce tak, aby je sledovalo větší publikum. V praxi se používal k promítání obrázků vytvořených ručně nebo vytištěných z počítače, případně k zobrazení živě psaného či kresleného obsahu při výuce a prezentacích. V minulosti byl běžnou výbavou učeben a konferenčních místností; dnes jej častěji nahrazují digitální zařízení, ale OHP má stále určité uplatnění díky jednoduchosti používání.

Princip fungování

Základní části zpětného projektoru jsou:

  • skleněná deska (platen) – na ni se umisťuje průhledný snímek nebo papír;
  • světelný zdroj – obvykle silná halogenová žárovka umístěná v těle projektoru;
  • Fresnelova čočka (nebo jiný kondenzor) pod deskou – soustřeďuje světlo shora;
  • projekční hlava s čočkami a zrcadlem – přesměrovává a zaostřuje světelný paprsek na plátno nebo zeď;
  • ventilátor a chlazení – odvádí teplo od lampy, aby nedocházelo k poškození transparentů ani přehřátí zařízení.

Světlo z lampy prochází transparentním snímkem, přičemž obraz je opticky zvětšen a promítnut na stěnu nebo plátno. U některých přístrojů je projekční rameno sklopné, což usnadňuje transport a skladování.

Použití

Zpětné projektory se tradičně používaly k předvádění prezentací na papíře – vytištěné snímky se vkládaly do průhledných folií (transparenčních listů). Běžně je využívali studenti a učitelé při výuce, lektori na seminářích a přednášející na konferencích. V novější době se objevily pokusy o integraci s počítači a jinými technologickými zařízeními, například promítání obrazů z obrazovky či z dokumentů.

Výhody a nevýhody

  • Výhody: jednoduchost obsluhy, okamžitá vizualizace ručně psaného textu nebo kresby, nízké nároky na propojení s dalšími zařízeními, odolnost a dlouhá životnost při správné údržbě.
  • Nevýhody: omezená kvalita obrazu (v porovnání s digitálními projektory), nutnost používání transparentních fólií pro předpřipravené snímky, hlučnost ventilátoru a produkce tepla, potřeba pravidelné výměny lampy.

Moderní alternativy

V posledních letech jsou zpětné projektory v učebnách a zasedacích místnostech často nahrazovány těmito technologiemi:

  • digitální projektory (videoprojektory) – promítají obraz přímo z počítače nebo jiného multimediálního zdroje, umožňují vysoké rozlišení a přehrávání videa;
  • document kamery (dokumentové kamery) – snímají papíry, knihy nebo předměty v reálném čase a posílají obraz do projektoru nebo na interaktivní tabuli;
  • interaktivní tabule – kombinace projekce a dotykového ovládání, umožňuje přímo pracovat s obsahem z počítače/notebooku nebo z připojených zařízení;
  • velké zobrazovací panely (LED/LCD) – poskytují jasné a ostré zobrazení bez potřeby projekčního plátna.

Tato moderní řešení umožňují přednášejícímu promítat obsah přímo z počítačového souboru nebo internetu, přehrávat video a interagovat s obsahem v reálném čase.

Údržba a bezpečnost

  • Pravidelně čistěte skleněnou desku a Fresnelovu čočku od prachu a otisků, aby obraz zůstal ostrý.
  • Výměna lampy podle provozních hodin – předejdete tak náhlému zhasnutí během prezentace.
  • Zajistěte dostatečné chlazení a volný přístup k ventilátorům; přehřátí může poškodit přístroj i fólie.
  • Při manipulaci s lampou dodržujte bezpečnostní pokyny – žárovky jsou horké a křehké.

Terminologie a poznámka k pojmenování

V češtině se používají názvy jako „zpětný projektor“, „OHP“ (z anglického overhead projector) nebo méně často „přenosný projektor“ v běžném smyslu. Někdy se mu lidově přezdívá „Belšasar“ (odkaz na Belšasarovu hostinu) – původ této přezdívky není zcela jasný a jedná se spíše o regionální nebo žertovné pojmenování než o odborný termín.

Celkově je zpětný projektor jednoduché a spolehlivé zařízení vhodné pro rychlé vizuální ukázky, avšak v moderním výukovém a prezentačním prostředí jej často nahrazují flexibilnější digitální technologie.