Politika jedné jednotky
One-Unit byl název plánu, který zahájila pákistánská federální vláda s cílem sloučit čtyři provincie Západního Pákistánu do jednoho homogenního celku jako protiváhu početní převaze bengálského etnika ve Východním Pákistánu (dnešní Bangladéš). Politiku jedné jednotky vyhlásil předseda vlády Muhammad Alí Bogra 22. listopadu 1954. Dne 5. října 1955 vydal Iskander Mirza (úřadující generální guvernér Pákistánu) nařízení, kterým sjednotil celý Západní Pákistán v rámci tzv. programu jedné jednotky.
Historie
Provincie Západní Pákistán vznikla 14. října 1955 sloučením provincií, států a kmenových území západního křídla. Provincie se skládala z dvanácti divizí a hlavní město provincie bylo zřízeno v Láhauru. Provincie Východní Bengálsko (nyní Bangladéš) byla přejmenována na Východní Pákistán s hlavním městem provincie v Dacce. V roce 1959 federální vláda přesunula hlavní město země z Karáčí do Rávalpindí (sloužilo jako prozatímní hlavní město do doby, než byl dokončen Islámábád), zatímco federální zákonodárný sbor se přestěhoval do Daccy.
Západní Pákistán tvořil jednotný politický celek, ale s výraznými jazykovými a etnickými rozdíly. Politika jedné jednotky byla považována za správní reformu, která měla snížit výdaje a pomoci odstranit etnické a provinční předsudky. Po vojenském převratu v roce 1958 však provincii hrozily problémy, když byl 1. července 1970 prezidentem generálem Agha Muhammadem Yahya Khanem zrušen úřad hlavního ministra.
