Marzahn je lokalita v berlínské čtvrti Marzahn-Hellersdorf.
Marzahn se stal součástí Velkého Berlína v roce 1920 jako součást čtvrti Lichtenberg. V roce 1979 bylo velké sídliště Marzahn odděleno od Lichtenbergu a stalo se samostatnou východoberlínskou čtvrtí a v roce 1986 se od něj oddělila nová čtvrť Hellersdorf (včetně Kaulsdorfu a Mahlsdorfu). Berlínská správní reforma z roku 2001 vedla ke sloučení bývalých čtvrtí Marzahn a Hellersdorf do jedné nové čtvrti.
Na severu lokality se nacházejí čtvrti Bürknersfelde a Ahrensfelde, zastavěný pás území, který kdysi patřil k braniborské obci Ahrensfelde a v roce 1990 byl připojen k Berlínu.
Historická obec Marzahn byla poprvé zmíněna jako Morczane v listině markraběte Alberta III. z Braniborska-Salzwedelu z roku 1300, kdy udělil statky cisterciáckému opatství Friedland (v dnešním Neuhardenbergu). Po třicetileté válce připadly kurfiřtu Fridrichu Vilémovi Braniborskému.
V Marzahnu se nacházel pracovní tábor (dnes čistička vody), kde byli Romové internováni od 16. července 1936, dva týdny před letními olympijskými hrami 1936 v Berlíně, mimo zraky návštěvníků. V rámci nacistické vyhlazovací politiky Porajmos zde zůstalo až 2000 vězňů, kteří byli v roce 1943 deportováni do Osvětimi-Březinky, kde byla většina z nich zplynována. V roce 1941 zde byla postavena velká továrna firmy Carl Hasse & Wrede na výrobu obráběcích strojů (nyní Knorr-Bremse), kde byly zaměstnány stovky nuceně nasazených. Oběti byly pohřbeny v nedalekém Parkfriedhofu, místo označuje památník.
V roce 1987 hostil Marzahn zahradnickou výstavu Berliner Gartenschau u příležitosti 750. výročí založení Berlína. Součástí areálu, který se dnes nazývá Erholungspark Marzahn, je projekt Gärten der Welt (Zahrady světa), který představuje čínskou, japonskou, balijskou a korejskou zahradu, labyrinty po vzoru paláce Hampton Court a katedrály v Chartres a také zahradu italské renesance.
