Arsenit je iont odvozený od kyseliny arsenité (As(III)). Jeho označení se používá pro několik oxyaniontů arsenu v oxidačním stupni +3, nejčastěji ve formách AsO33- nebo AsO2-. Arsen v této formě má arsen v oxidačním stavu +3. Všechny arsenitany jsou významně toxické — příkladem takové sloučeniny je arsenitan sodný. Arsenitany lze považovat za soli kyseliny arsenité.

Struktura a chemické vlastnosti

Arsenitné anionty obsahují arsen v nízkém oxidačním stupni (+3) a jsou chemicky odlišné od arsenátů (As(V)). V závislosti na pH a redoxních podmínkách se mohou v roztoku vyskytovat různé formy: při neutrálním pH má často významná role nezionizovaná molekula arsenité kyseliny (H3AsO3), při vyšším pH vznikají anionty. Arsenitové komplexy jsou obecně reaktivní vůči thiolovým (sulfhydrylovým) skupinám v proteinech a snadno se redukčně/oxidačně transformují. As(III) je obecně mobilnější a chemicky reaktivnější než As(V).

Fyzikální vlastnosti

Arsenitné soli bývají obvykle rozpustné ve vodě a tvoří krystalické struktury; přesné fyzikální vlastnosti závisí na konkrétní sloučenině. Některé formy arsenitu, například oxid arsenitý (As2O3), se v literatuře a v praxi někdy zkráceně označují jako „arsenit“, zejména v kontextu chemie podzemních vod nebo průmyslových emisí.

Toxicita a účinky na zdraví

Arsenit patří mezi vysoce toxické látky. Jeho toxicita spočívá především v afinitě k sulfhydrylovým skupinám enzymů, čímž potlačuje jejich činnost, narušuje buněčný metabolismus, dýchací řetězec mitochondrií a může vést k oxidačnímu stresu. Důsledky expozice mohou být akutní (zvracení, průjem, dehydratace, selhání orgánů) i chronické (kožní změny, periferní neuropatie, zvýšené riziko nádorů — kůže, plic, močového měchýře — a kardiovaskulární onemocnění).

Léčba akutní otravy zahrnuje okamžitou lékařskou péči a u těžkých případů chelatační terapii (například dimercaprol — BAL nebo succimer/DMSA), podpůrná opatření a odstraňování zdroje expozice.

Výskyt, zdroje a ochrana

Arsenit se vyskytuje přirozeně v některých geologických prostředích a může kontaminovat podzemní vody, zejména v redukčních podmínkách. Dále je zdrojem emisí průmysl (tavení rud, chemická výroba), pesticidy a historické znečištění. Protože je As(III) mobilnější a toxičtější než As(V), je důležitá kontrola pitné vody a odstraňování arsenitu při úpravě vody (oxidace As(III) na As(V) usnadňuje odstranění sorpcí či sedimentací).

Příklady sloučenin

  • Arsenitan sodný (NaAsO2 nebo jiné formy) — laboratorní a průmyslové užití, ale toxický.
  • Oxid arsenitý (As2O3) — běžně zmiňovaný arsenit; má významné toxikologické a historické průmyslové souvislosti.

Poznámka: Při práci s látkami obsahujícími arsenit je nezbytné dodržovat bezpečnostní předpisy, používat ochranné prostředky a zajistit odpovídající monitorování životního prostředí a vody. V případě podezření na expozici vyhledejte lékařskou pomoc.