Latonská fontána (fr. Bassin de Latone) se nachází na hlavní východo‑západní ose mezi Versailleským palácem a Velkým kanálem; lemuje ji Apollónova fontána a tzv. Zelený koberec (Tapis Vert). Fontána je orientována na západ a je jedním z klíčových prvků komponované krajiny André Le Nôtrea, který ji navrhl v roce 1666. Její postavení v ose parku mělo podpořit monumentální perspektivu vedoucí z paláce směrem k Velkému kanálu.

Architektura a vzhled

Fontána má typickou stupňovitou kompozici často přirovnávanou ke svatebnímu dortu: několik patrových kruhových teras s postupně zvětšujícími se prstenci. Horní patro tvoří plastika bohyně Latony, umístěná na výrazně zvýšeném podstavci, aby byla viditelná z dálky. Celá kompozice je navržena tak, aby vnukla dojem hierarchie a zároveň vyprávěla mytologický příběh skrze skupiny figur rozmístěné na jednotlivých úrovních.

Sochařská výzdoba a mytologie

Figury na kašně vytvořili bratři Marsyovi v letech 1668–1670 ve formě olověných desek: vedle Latony stojí její děti Apollón a Diana. Na dalších patrech jsou umístěny figurky žáb a na nejnižším stupni figurky želv a aligátorů. Tento ikonografický program odkazuje na příběh z římské mytologie (Ovidius): Latona, pronásledovaná žárlivou Junonou, hledala vodu pro sebe a své děti; obyvatelé jedné oblasti — tzv. lycejské rolníky — se jí posmívali a odmítli jí podat vodu, a Latona je za trest proměnila v žáby. Fontána vizuálně zobrazuje tuto proměnu a trest, přičemž jednotlivé druhy zvířat slouží jako symbolické připomínky příběhu.

Úpravy a restaurování

Původní řešení navržené Le Nôtreem bylo během další výstavby Versaillesu upravováno: v roce 1686 architekt Jules Hardouin‑Mansart nechal postavu Latony otočit o 180 stupňů (původně byla obrácena směrem k paláci) a zvýšil její podstavec, aby lépe vyhovovala nové kompoziční ose parku a byla dominantnější při pohledu z dálky. Od 18. století až po současnost fontána procházela několika opravami a restauracemi, které měly za cíl zachovat olověné sochařské prvky a vodohospodářské zařízení; součástí péče o Versailles je i udržování fontán pro pravidelné vodní slavnosti a ukázky (Grandes Eaux).

Latonská fontána je nejen plasticky atraktivním prvkem francouzské barokní zahradní architektury, ale i ilustrací způsobu, jakým Versailles spojuje krajinný design s antickou ikonografií, politickým a estetickým poselstvím panovnické moci. Je součástí souboru památek Versailles, které jsou uznávány pro svou historickou a uměleckou hodnotu.