Latonská fontána (Bassin de Latone) ve Versailles — historie a sochy
Latonská fontána ve Versailles — historie a sochy: barokní dílo Le Nôtre s postavami Latony, Apollóna a Diany, žábami a želvami. Objevte legendu, symboliku a umělecké detaily.
Latonská fontána (fr. Bassin de Latone) se nachází na hlavní východo‑západní ose mezi Versailleským palácem a Velkým kanálem; lemuje ji Apollónova fontána a tzv. Zelený koberec (Tapis Vert). Fontána je orientována na západ a je jedním z klíčových prvků komponované krajiny André Le Nôtrea, který ji navrhl v roce 1666. Její postavení v ose parku mělo podpořit monumentální perspektivu vedoucí z paláce směrem k Velkému kanálu.
Architektura a vzhled
Fontána má typickou stupňovitou kompozici často přirovnávanou ke svatebnímu dortu: několik patrových kruhových teras s postupně zvětšujícími se prstenci. Horní patro tvoří plastika bohyně Latony, umístěná na výrazně zvýšeném podstavci, aby byla viditelná z dálky. Celá kompozice je navržena tak, aby vnukla dojem hierarchie a zároveň vyprávěla mytologický příběh skrze skupiny figur rozmístěné na jednotlivých úrovních.
Sochařská výzdoba a mytologie
Figury na kašně vytvořili bratři Marsyovi v letech 1668–1670 ve formě olověných desek: vedle Latony stojí její děti Apollón a Diana. Na dalších patrech jsou umístěny figurky žáb a na nejnižším stupni figurky želv a aligátorů. Tento ikonografický program odkazuje na příběh z římské mytologie (Ovidius): Latona, pronásledovaná žárlivou Junonou, hledala vodu pro sebe a své děti; obyvatelé jedné oblasti — tzv. lycejské rolníky — se jí posmívali a odmítli jí podat vodu, a Latona je za trest proměnila v žáby. Fontána vizuálně zobrazuje tuto proměnu a trest, přičemž jednotlivé druhy zvířat slouží jako symbolické připomínky příběhu.
Úpravy a restaurování
Původní řešení navržené Le Nôtreem bylo během další výstavby Versaillesu upravováno: v roce 1686 architekt Jules Hardouin‑Mansart nechal postavu Latony otočit o 180 stupňů (původně byla obrácena směrem k paláci) a zvýšil její podstavec, aby lépe vyhovovala nové kompoziční ose parku a byla dominantnější při pohledu z dálky. Od 18. století až po současnost fontána procházela několika opravami a restauracemi, které měly za cíl zachovat olověné sochařské prvky a vodohospodářské zařízení; součástí péče o Versailles je i udržování fontán pro pravidelné vodní slavnosti a ukázky (Grandes Eaux).
Latonská fontána je nejen plasticky atraktivním prvkem francouzské barokní zahradní architektury, ale i ilustrací způsobu, jakým Versailles spojuje krajinný design s antickou ikonografií, politickým a estetickým poselstvím panovnické moci. Je součástí souboru památek Versailles, které jsou uznávány pro svou historickou a uměleckou hodnotu.
Bassin de Latone
Galerie
· 
· 
· 
· 
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to latinská fontána?
Odpověď: Fontána Latona je fontána nacházející se na východo-západní spojnici mezi Versailleským palácem, Apollonovou fontánou, Zeleným kobercem a Velkým kanálem.
Otázka: Kdo navrhl Latonovu fontánu?
A: Fontánu Latona navrhl Le Nôtre v roce 1666.
Otázka: Kdo provedl fontánové figury na Latonově fontáně?
Odpověď: Figury na kašně Latona byly vytvořeny z olova bratry Marsyovými v letech 1668 až 1670.
Otázka: Kdo upravil Latonovu fontánu v roce 1686?
Odpověď: Kašnu Latona upravil v roce 1686 Hardouin-Mansart.
Otázka: Jaké úpravy byly provedeny na Latonově kašně v roce 1686?
Odpověď: Hardouin-Mansart nechal postavu Latony otočit o 180 stupňů a zvýšil její podstavec.
Otázka: V jakém stylu je Latonova kašna navržena?
Odpověď: Fontána Latona je navržena ve stylu svatebního dortu.
Otázka: Jaký je příběh Latony ve vztahu k fontáně Latona?
Odpověď: Latona proměnila lycejské rolníky v žáby, když se jí posmívali a odmítali jí dát vodu při jejím útěku před žárlivou a rozzlobenou Junonou. Na Latonině kašně je vyobrazena bohyně Latona a její malé děti Apollón a Diana a také žáby, želvy a aligátoři.
Vyhledávání