Poslední z dobyvatelů je román afroamerického spisovatele Williama Gardnera Smithe z roku 1948. Pojednává o afroamerických vojácích sloužících po druhé světové válce v Německu okupovaném Spojenými státy. Hlavní hrdina Hayes Dawkins má poměr s bílou Němkou Ilse. On a Ilse bojují proti rasistickým armádním důstojníkům a politice, aby si udrželi vztah, který někteří bílí vojáci odsuzují (ačkoli se najde i mnoho přátelských bělochů, kteří jim pomáhají). Román popisuje každodenní situace – hlídky, kasárny, setkání ve městě i střety s byrokracií – a klade důraz na vnitřní život postav, jejich naděje i vyčerpání.

Téma, kontext a jednotlivé motivy

Poslední z dobyvatelů ukazuje postnacistické Německo jako rasově tolerantnější než Spojené státy. Autor s přesností a citlivostí vykresluje, jak afroameričtí vojáci nacházejí v okupovaném Německu částečné úlevy od rasových předsudků, jimž čelili v Americe. Ačkoli to může, ale nemusí být správné, Smithův román vyjadřuje názor na Marshallův plán, který tvrdí, že americká společnost by měla být vzorem pro svět, zatímco Afroameričané se nadále potýkali s rasismem. Román tak kritizuje rozporný obraz USA jako osvoboditelky Evropy a zároveň země, kde černoši nemají plná občanská práva.

Děj a atmosféra

Román začíná na vracející se americké vojenské lodi, když se na obzoru objeví Socha Svobody; reakce amerických vojáků je pochmurná a ostražitá, rezignovaná, ale vůbec se neradují z návratu domů z války. Proč? Jsou to "barevní" vojáci. Po zkušenostech se životem ve společnosti (nedávno osvobozené Německo), kde rasové předsudky nehrály velkou roli, se připravují na jednání s dosud velmi rozdělenou Amerikou. Smith popisuje nejen otevřené konflikty s rasistickými podřízenými a nadřízenými, ale i subtilní každodenní projevy odmítnutí – zákaz vstupu do restaurací, segregované ubytování, mluva a pohledy ostatních. Otevřený pohled do nitra (nyní snad již minulé) společnosti a jejího dopadu na ty, kteří jsou nuceni vyrovnávat se s neustálým tlakem nedůvěry a nenávisti. Hluboký čtenářský zážitek.

Autor a historické souvislosti

William Gardner Smith, afroamerický spisovatel a novinář, zasadil svůj román do pohnutého období bezprostředně po 2. světové válce. Kniha vyšla v době, kdy byly v USA stále silné rasové bariéry a segregace (rozsáhlé změny, například prezidentské nařízení o desegregaci ozbrojených sil, přicházejí až v průběhu roku 1948). V tomto kontextu román silně rezonuje jako svědectví o zkušenosti černých vojáků — jejich službě, obětech a ambivalentním postavení v zemi, kterou reprezentují v zahraničí, ale kde doma čelí diskriminaci.

Styl a význam

Smithův styl kombinuje realistické vykreslení prostředí s citlivým psychologickým pohledem na postavy. Kniha je vnímána jako důležité dílo v literatuře o afroamerické zkušenosti a o vojáku po válce — zachycuje napětí mezi ideály svobody a skutečností rasové nerovnosti. Dnes je román často zmiňován v kontextu studií o rase, vojenské historii a literatuře okupovaného poválečného období.

Pro koho je kniha vhodná

  • Čtenáři zajímající se o poválečnou historii a život vojáků.
  • Ti, kdo chtějí pochopit zkušenosti afroamerických vojáků v Evropě.
  • Milovníci společensky angažované literatury, která kombinuje osobní příběh s politickým komentářem.

Román může působit místy i jako kritika americké zahraniční a vnitřní politiky té doby; přesto je především lidským příběhem o lásce, odvaze a důstojnosti v časech nespravedlnosti.