Kimberlit
Kimberlit je vyvřelá hornina známá především tím, že někdy obsahuje diamanty. Je pojmenována podle města Kimberley v Jihoafrické republice. Nález velkého 83,5karátového (16,70 g) diamantu v roce 1871 odstartoval "diamantovou horečku". Jejím výsledkem byl Big Hole, velký otevřený důl.
Kimberlit se v zemské kůře vyskytuje ve vertikálních strukturách známých jako "roury" a také jako vyvřelé hráze a prahy. Kimberlitové roury jsou dnes nejdůležitějším zdrojem těžených diamantů. Kimberlity se tvoří hluboko se zemským pláštěm. Ke vzniku dochází v hloubkách od 150 do 450 km (93 až 280 mil) Kimberlitový materiál je vyvrhován rychle a prudce, často se značným obsahem oxidu uhličitého a dalších těkavých složek.
Kimberlit přitahuje pozornost, protože slouží jako nosič diamantů a granátových peridotitových xenolitů pláště na zemský povrch. Studium kimberlitu má potenciál poskytnout informace o složení spodního pláště. O procesech tání na rozhraní mezi kráterovou kontinentální litosférou a pod ní ležícím konvektivním astenosférickým pláštěm nebo v jeho blízkosti je známo jen málo.
Velká díra
Kimberlit z USA.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to kimberlit?
Odpověď: Kimberlit je vyvřelá hornina známá tím, že obsahuje diamanty.
Otázka: Proč se mu říká kimberlit?
Odpověď: Je pojmenován podle města Kimberley v Jihoafrické republice.
Otázka: Co odstartovalo "diamantovou horečku" v Kimberley?
Odpověď: "Diamantovou horečku" odstartoval nález velkého 83,5karátového diamantu v roce 1871.
Otázka: Kde se v zemské kůře vyskytuje kimberlit?
Odpověď: Kimberlit se v zemské kůře vyskytuje ve vertikálních strukturách známých jako "roury" a také ve vyvřelých hrázích a prachovcích.
Otázka: Co je dnes nejdůležitějším zdrojem těžených diamantů?
Odpověď: Kimberlitové trubice jsou dnes nejdůležitějším zdrojem těžených diamantů.
Otázka: Kde dochází ke vzniku kimberlitu?
Odpověď: Ke vzniku kimberlitu dochází v hloubce 150 až 450 kilometrů v zemském plášti.
Otázka: Jaké informace může studium kimberlitu poskytnout?
Odpověď: Studium kimberlitu může poskytnout informace o složení spodního pláště a procesech tání na rozhraní mezi kráterovou kontinentální litosférou a pod ní ležícím konvektantním astenosférickým pláštěm nebo v jeho blízkosti.
