Kárgilská válka
Název Kargil je údajně odvozen od baltsko-tibetských slov "Khar" a "Rkil". Khar znamená "hrad" a rkil znamená "střed" - tedy místo mezi hrady (protože místo leželo mezi mnoha královstvími). starověký název Kargilu byl znám jako "Purig".
Kargilská válka, nazývaná také Kargilský konflikt, byl ozbrojený konflikt mezi indickými a pákistánskými silami, který se odehrál mezi květnem a červencem 1999 v okrese Kargil v Kašmíru a podél linie kontroly. Příčinou války byla ve skutečnosti řada minulých událostí, které zhoršily již existující zhoršené indicko-pákistánské vztahy. Indie již dříve porušila dohody týkající se kašmírského konfliktu. V dohodě ze Simly, kterou Indie a Pákistán podepsaly v roce 1972, se uvádí, že "v Džammú a Kašmíru budou obě strany respektovat linii kontroly vyplývající z příměří ze 17. prosince 1971, aniž by bylo dotčeno uznané postavení kterékoli strany. Obě strany se zdrží hrozby použití síly při porušení této linie. " Přesun Indie do Siačhenu v roce 1984 byl hrubým porušením této dohody. Porušila dohodu LOC tím, že pokračovala v agresi i v údolí Neelum a nakonec v Kargilu. K zastavení indických akcí přistoupila pákistánská armáda, i když bez řádné koordinace se svou vládou. Pákistán sice válku vyhrál vojensky, ale ne politicky a diplomaticky. Dodnes však přetrvávají nejasnosti ohledně toho, kdo válku vyhrál, přičemž obě sousední země k ní zaujaly vlastní postoj. Pákistánští vojáci a Pákistánem podporovaní bojovníci se dostali do oblastí na indické straně linie kontroly (LoC), aby obsadili vojenská stanoviště uvolněná v zimě. Indie reagovala zahájením vojenské a diplomatické ofenzívy s cílem vyhnat pákistánské síly. Indická armáda zahájila v oblasti řadu hlídek, aby odhadla rozsah infiltrace. Indická armáda získala zpět většinu pozic na indické straně LOC během dvou měsíců konfliktu, podle oficiálních počtů bylo odhadováno 75-80 % narušené oblasti a téměř všechny vyvýšené oblasti byly zpět pod indickou kontrolou, zatímco Pákistán ztratil veškerou kontrolu nad oblastí Kargilu. V obavách z rozsáhlého nárůstu vážnosti vojenského konfliktu zvýšilo mezinárodní společenství v čele se Spojenými státy diplomatický tlak na Pákistán, aby stáhl své jednotky ze zbývajícího indického území. Pákistánské ztráty ve válce se pohybovaly kolem 400 osob, zatímco indické ztráty během konfliktu činily více než 500 vojáků.
Konflikt oficiálně skončil 26. července a Indie získala zpět své dřívější pozice v Kargilu.
Kargilská válka je jedním z nejnovějších příkladů výškových bojů v hornatém terénu.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to Kargilská válka?
Odpověď: Kargilská válka byl konflikt mezi indickými ozbrojenými silami a pákistánskou armádou.
Otázka: Jaké pluky se války účastnily?
Odpověď: Pákistánské pluky zapojené do kargilské války zahrnovaly Severní lehkou pěchotu, pluk Sind, pluk Azad Kašmír, pluk Balúč, jednotky Skupiny speciálních služeb a dělostřelecký pluk.
Otázka: Použil Pákistán během války dělostřeleckou podporu?
Odpověď: Ano, pákistánská armáda použila dělostřeleckou podporu z Pákistánem okupovaného Kašmíru.
Otázka: Kdo válku vyhrál?
Odpověď: Z války v Kargilu vyšla vítězně Indie.
Otázka: Shromáždil Pákistán po válce svá mrtvá těla?
Odpověď: Ne, Pákistán a jeho armáda odmítly po válce vyzvednout svá mrtvá těla.
Otázka: Co se stalo se všemi dobytými stanovišti na území LOC?
Odpověď: Po skončení války v Kargilu získala Indie zpět kontrolu nad všemi dobytými stanovišti v oblasti LOC.
