Jonathan Russell (27. února 1771 – 17. února 1832) byl americký diplomat a politik, který zastupoval zájmy Spojených států jak v zahraničí, tak později v Kongresu. Jeho činnost se soustředila především na diplomatickou službu v době napjatých vztahů mezi USA a evropskými mocnostmi na přelomu 18. a 19. století a na jednání, která vedla ke skončení války z roku 1812.

Život a vzdělání

Jonathan Russell se narodil 27. února 1771. V roce 1791 absolvoval Brownovu univerzitu (v té době známou jako Rhode Island College) v Providence. Po studiích se začal věnovat veřejné službě a diplomacii, v níž dosáhl významných funkcí v průběhu následujících dvaceti let.

Diplomatická kariéra

V roce 1811 byl prezidentem Jamesem Madisonem jmenován do diplomatických služeb ve Francii, kde zastupoval zájmy Spojených států v době rostoucích mezinárodních napětí. Během války z roku 1812 byl jedním z pěti amerických komisařů, kteří v roce 1814 vyjednávali v belgickém Gentu mírovou dohodu s Velkou Británií. Tato dohoda – známá jako Gentská smlouva – byla podepsána 24. prosince 1814 a fakticky ukončila válečné operace mezi oběma mocnostmi, přičemž obnovila předválečný stav bez zásadních územních změn.

Mezi dalšími komisáři při jednání v Gentu byli významní státníci John Quincy Adams, Henry Clay, Albert Gallatin a James A. Bayard. Úspěšné ukončení jednání mělo velký význam pro stabilizaci transatlantických vztahů a pro budoucí směřování americké zahraniční politiky.

Politická činnost

Po návratu do vlasti se Russell zapojil i do domácí politiky. Byl zvolen poslancem Sněmovny reprezentantů za stát Massachusetts a vykonával tento mandát ve funkčním období od 4. března 1821 do 3. března 1823. Během svého působení v Kongresu zastupoval zájmy svého státu a navazoval na zkušenosti získané v diplomatické službě.

Úmrtí a odkaz

Jonathan Russell zemřel 17. února 1832 v Miltonu ve státě Massachusetts ve věku 60 let. Jeho místo posledního odpočinku se nachází na hřbitově Russell Family Cemetery (Milton, Massachusetts). Russellova práce v diplomacii, zejména účast při vyjednávání Gentské smlouvy, zůstává důležitou součástí rané americké historie zahraniční politiky a přispěla k ukončení konfliktu s Velkou Británií v první polovině 19. století.