Abdul Rahmán Ibn Chaldún byl vlivný arabský myslitel 14. století. Jeho rodina pocházela z Andalusie. Chaldún se narodil v Tunisku v roce 1332 a v mnoha ohledech sloužil tehdejším vládám. Někdy byl i ve vězení. Nějakou dobu žil v marockém Marrákeši a v Granadě. Poté se přestěhoval do Káhiry, kde byl soudcem a zemřel v roce 1406.
Nejznámější knihou, kterou Chaldún napsal, je Kitāb al-ʻIbar (Kniha poučení), dějiny světa. První část, Muqaddimah (Úvod), se často používá samostatně. Této knize se často připisuje vynález sociologie. Napsal také svou autobiografii.
Abychom pochopili a ocenili jeho dílo, musíme pochopit jeho život. Žil život, v němž hledal stabilitu a vliv. Pocházel z rodiny učenců a politiků a obě tato očekávání hodlal naplnit. Na poli vzdělanosti by uspěl mnohem více než na jakémkoli jiném poli.