Tetřev hlušec (Centrocercus urophasianus) je největší tetřev v Severní Americe. Žije v západní polovině Spojených států a v provinciích Alberta a Saskatchewan. Je větší než bažant, ale menší než divoký krocan.

Patří do čeledi Phasianidae. Druhým druhem rodu je tetřev Gunnisonův (Centrocercus minimus), který je menší a má omezenější areál rozšíření.

Vzhled a pohlavní dimorfismus

Tetřev hlušec má robustní tělo s dlouhým vějířovitým ocasem, dospělí samci jsou výrazně větší než samice a mají nápadný lovecký šat a chování. Samec v době toku rozšiřuje ocas do vějíře, zvedá hruď a nafukuje dvě žluté hrdlové vaky, které při poplašných výdeších vydávají charakteristické bublavé či pukavé zvuky. Peří samců je kontrastní — kombinace šedavých, hnědých a černých odstínů s bílými znaky; samice jsou nenápadněji zbarvené, což ji pomáhá při hnízdění na zemi.

Biotop a rozšíření

Tento druh je úzce vázaný na biotop s rozlehlými porosty pelyňku (sagebrush), které tvoří hlavní složku jeho prostředí. Preferuje suché, otevřené stepi a polopouště s nízkou vegetací, kde nachází potravu i úkryt. Fragmentace, změna užití půdy a požáry, které mění skladbu porostů, mají přímý vliv na dostupnost vhodného prostředí pro tetřeva hlušce.

Potrava

Strava je závislá na ročním období. Většinu roku se živí listy, výhonky a semeny pelyňku, v zimě pak vyhledává pupeny a konce větviček. Mláďata (kuřata) v prvních týdnech konzumují mnoho bezobratlých, zejména brouků, které jsou důležité pro růst a přežití mladých jedinců.

Rozmnožování a chování

Tetřev hlušec je známý svým tokáním na tzv. lekech — otevřených prostranstvích, kde se na jaře shromažďují samci, předvádějí své displaye a soutěží o samice. Samec může na jednom leku předvést i desítky exhibic denně. Samice si po námluvách volí partnera, snáší vejce a hnízdí samotná na zemi; hnízdo je jednoduché, často v mělkém prohloubení porostlém vegetací. Typická velikost snůšky bývá několik až okolo deseti vajec a inkubace trvá přibližně tři až čtyři týdny. Mláďata jsou po vylíhnutí schopna následovat matku a krmit se, k letu se učí během prvních týdnů života.

Ohrožení a ochrana

Populace tetřeva hlušce v mnoha oblastech klesají. Hlavními hrozbami jsou:

  • ztráta a fragmentace stanovišť v důsledku zemědělství, rozvoje infrastruktury a těžby surovin,
  • invazní traviny a změněný režim požárů, které ničí pelyňkové porosty,
  • klimatické změny ovlivňující dostupnost potravy a vhodné stanoviště,
  • narušení leků lidskou činností (dopravou, rekreací, výstavbou),
  • predace, která může být vyšší v okrajových a fragmentovaných lokalitách.

Ochranná opatření zahrnují monitoring leků, ochranu a obnovu pelyňkových společenstev, omezení rozvoje v klíčových lokalitách, řízení požárů, translokace a spolupráci mezi vládními i nevládními organizacemi a místními komunitami. V některých oblastech jsou stanovena přísná pravidla lovu nebo je lov zcela zakázán.

Význam

Tetřev hlušec je důležitým indikátorem stavu pelyňkových ekosystémů Severní Ameriky. Je též součástí kulturního dědictví původních obyvatel a místních komunit a předmět zájmu ornitologů a ochranářů. Ochrana tohoto druhu často přispívá k ochraně širšího spektra druhů a celých přírodních stanovišť.

Pro více informací o podobných druzích viz odkazy v textu.