Přejít na obsah
Domů

Velká čínská zeď

Rozsáhlý systém hradeb na severu Číny, stavěný přes staletí různými dynastiemi (zejm. Čchin a Ming). Sloužil k obraně, signalizaci a kontrole pohybu; dnes je kulturní památkou a turistickou atrakcí.

Přehled

Velká čínská zeď je souborem opevnění táhnoucích se napříč severními regiony moderní Číny. Nejde o jedinou souvislou stavbu, ale o síť hradeb, přístupových cest, strážních věží a opevněných bran, která vznikala postupně během několika století. Zeď je často vnímána jako symbol čínské historie a státnosti, je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO a přitahuje miliony návštěvníků ročně. Souřadnice jednoho z nejnavštěvovanějších úseků můžete vidět zde: souřadnice.

Galerie obrázků

10 Obrázky

Stavba a charakteristika

Materiály a tvar se lišily podle dostupných zdrojů a technologií. V nejstarších úsecích převládalo zhutněné jílovité zemní těleso (rammed earth), u skalnatých úseků byl použit kámen, v pozdějších etapách, zejména během dynastie Ming, se hojně používaly cihly a maltové směsi. Výška, šířka a konstrukční detaily velmi variují: některé části jsou několik metrů vysoké a široké natolik, aby po nich mohla jezdit vozidla a koly, jiné jsou skromnější zemní valy. Důležité součásti zahrnují:

  • strážní věže (watchtowers) pro pozorování a obranu,
  • majáky a signální stanoviště k přenosu zpráv kouřem nebo ohněm,
  • pevnostní brány a přístupové cesty pro přesuny vojsk,
  • přiléhající sýpky a kasematy pro zásoby a ubytování posádek.

Dějiny a vývoj

Práce na různých hradebních systémech probíhaly v několika etapách. Již v období válčících států (5.–3. století př. n. l.) budovaly jednotlivé státy obrané valy. Po sjednocení Číny byl první císař z rodu Čchin (Qin) iniciátorem propojení některých úseků, čímž vznikl raný předchůdce pozdějších variant. Významná stavební obnova a rozšíření proběhla za dynastie Ming (14.–17. století), kdy byly mnohé úseky vystavěny či přestavěny z kamene a cihel, aby lépe odolávaly útokům a povětrnosti. Podle moderních archeologických průzkumů měří souhrnné zbytky a úseky zhruba na území Číny přibližně dvacet jedna tisíc kilometrů, ale není to jedna souvislá linie — jde o soubor fragmentů a přestaveb z různých období.

Funkce, význam a současné využití

Primárně hrála zeď obrannou roli: měla zpomalit možné nájezdy, poskytovat místo pro nasazení posádek a umožňovat rychlý přenos zpráv podél fronty. Kromě vojenských funkcí plnila i kontrolní a symbolickou úlohu, protože označovala hranice správy a usnadňovala výběr poplatků či kontrolu migrace. Dnes jsou opevnění turistickou atrakcí, předmětem vědeckého bádání i předmětem národního a mezinárodního zájmu v oblasti ochrany památek.

Ochrana, omyly a zajímavosti

Stav zbytků zdi je velmi různorodý: některé úseky jsou dobře obnovené a udržované, jiné chátrají nebo byly po staletí rozebírány pro stavební materiál. Restaurátorské práce vyvolávají debaty o autenticitě a přístupu k zachování památky. Mezi běžné mýty patří tvrzení, že velikost zdi ji činí viditelnou z Měsíce pouhým okem — to není pravda; viditelnost ze Země z vesmíru závisí na mnoha faktorech a zeď obvykle není jasně rozpoznatelná bez zvláštních podmínek a přístrojů. Dále je důležité rozlišovat mezi staršími zemními valy a pozdějšími kamennými či cihlovými sekcemi, které se liší funkcí i stavem zachování.

Pro kontext a doplňující informace o geografii a historii viz také obecné informace o Číně, o tradičních odpovědích na nájezdy ze severu, o tom, jak lidé postupně přistupovali k výstavbě opevnění, a o úloze dynastie Čchin při konsolidaci raných hradebních systémů.

Historie

První čínský císař Čchin Š'-chuang založil dynastii Čchin. Jeho nepřáteli byly kmeny Xiongnu na severu Číny. Území v některých částech Číny je snadno prostupné, a tak Čchin Š'-chuang začal stavět Velkou čínskou zeď, aby Xiongnuům znesnadnil vpád do Číny.

Jiné čínské dynastie na zdi zapracovaly více a prodloužily ji. Dynastie Chan, Suej, Severní a Ťin Velkou zeď opravily, přestavěly nebo rozšířily. Za dynastie Ming proběhly velké přestavby. Úseky zdi byly postaveny z cihel a kamene namísto hlíny.

Výstavba a přestavba Velké čínské zdi

Stavitelé používali materiály, které byly poblíž. Některé části zdi byly vyrobeny z bláta, slámy a větví. Tisíce dělníků zemřely v důsledku pádu obrovských kamenů, vyčerpání, nemocí, útoků zvířat a hladu. To, že dělníci, kteří zemřeli, byli pohřbeni ve Velké zdi a pod ní, je mýtus.

Viditelnost z vesmíru

Pověsti o tom, že astronauti mohli vidět Velkou čínskou zeď z Měsíce, nejsou vědecky prokázané. Velká čínská zeď se objevila na radarových snímcích pořízených z vesmíru, ale vědci jsou si jisti, že astronauti ji pouhým okem vidět nemohou. Jedním z astronautů, kteří hovořili o viditelnosti Velké čínské zdi z vesmíru, byl Neil Armstrong. Řekl, že na Měsíci bylo zcela jasné, že zeď není vidět. Astronaut William Pogue však dokázal zeď spatřit ze vzdálenosti nízké oběžné dráhy Země (výška 300-530 km), ale pouze s dalekohledem a s velkým nácvikem.

Otázky a odpovědi

Otázka: Jaké jsou souřadnice Velké čínské zdi?

A: Souřadnice Velké čínské zdi jsou 40°40′37″N 117°13′55″E / 40.67693°N 117.23193°E / 40.67693; 117.23193.

Otázka: Z čeho je postavena Velká čínská zeď?

Odpověď: Velká čínská zeď je vyrobena z cementu, kamení, cihel a hlíny.

Otázka: Kdy byla Velká čínská zeď dokončena?

Odpověď: Velká čínská zeď byla dokončena v roce 1878.

Otázka: Jak je zeď dlouhá?

Odpověď: Zeď je dlouhá asi 21 196 kilometrů, široká 9,1 metru a vysoká 15 metrů.

Otázka: Kdo postavil první úsek zdi?

Odpověď: První úsek postavil v 7. století př. n. l. císař Qin Shi Huang za dynastie Qin.

Otázka: Kolik je na zdi strážních věží?

Odpověď: Na zdi je 7 000 strážních věží.

Otázka: Jak se stavěly pozdější úseky zdi za dynastie Ming?

Odpověď: Pozdější úseky byly za dynastie Ming postaveny z cihel.

Související články

Autor

AlegsaOnline.com Velká čínská zeď

URL: https://cs.alegsaonline.com/art/40561

Sdílet

Zdroje