Androfilie a gynefilie jsou termíny z oblasti behaviorálních věd (studium chování lidí a zvířat), které popisují sexuální orientaci. Jde o způsob, jak pojmenovat, k jakému pohlaví nebo ke kterému typu pohlavně relevantních vlastností je člověk přitahován, aniž by se vycházelo z předpokladu, že přitahovaná osoba musí mít určité biologické pohlaví. Tyto termíny se často používají jako alternativa k popisu orientace pomocí kategorií založených na pohlaví přitahované osoby (např. homosexuálů a heterosexuálů) nebo k jednoduchému binárnímu členění pohlaví. Androfilie označuje přitažlivost k mužům nebo k mužským charakteristikám (mužství), gynefilie přitažlivost k ženám nebo k ženským charakteristikám (ženskosti). Ambifilie (v užším smyslu podobné bisexualitě) znamená přitažlivost k oběma směrům - jak k mužům, tak k ženám.
Co tyto pojmy vyjadřují
Tento způsob pojmenování se zaměřuje na směr přitažlivosti (k mužskému nebo ženskému principu), nezavádí automaticky informace o tom, jaké je pohlaví nebo pohlavní identita osoby, která přitažlivost prožívá. To usnadňuje popis orientace u lidí, jejichž pohlaví nebo genderová identita nespadají do západoevropsky standardizovaných kategorií — například u intersexuálních nebo transsexuálních osob. Termíny tak překlenují i terminologické rozdíly mezi Západem a Východem, kde se kategorie a označení mohou lišit.
Rozdíl mezi orientací, identitou a chováním
Je důležité rozlišovat tři věci:
- Sexuální orientace (např. androfilie, gynefilie) — koho člověk přitahuje emocionálně a sexuálně.
- Genderová identita — jakou pohlavní nebo rodovou identitu člověk sám prožívá (např. muž, žena, nebinární).
- Sexuální chování — s kým má člověk sexuální styky, což nemusí vždy odpovídat jeho orientaci.
Tedy např. osoba, která se identifikuje jako žena (cis nebo trans), může být androfilní (přitahují ji muži), gynefilní (přitahují ji ženy), ambifilní nebo asexuální. Orientace neudává automaticky chování ani roli v partnerských vztazích.
Použití v praxi a v odborné literatuře
V sexologii, psychologii a antropologii jsou termíny androfilie a gynefilie užitečné, protože umožňují popsat přitažlivost bez nutnosti předpokládat či vynucovat binární pohlavní kategorizaci. V běžné řeči se však lidé častěji identifikují jako gay, lesbická, bisexuální, pansexuální apod. Je také důležité poznamenat, že existují nuance mezi pojmy: například pansexualita zdůrazňuje přitažlivost bez ohledu na gender, zatímco ambifilie/bisexualita tradičně označuje přitažlivost ke dvěma pohlavím.
Časté mýty a omyly
- Není pravda, že termíny určují sexuální chování — orientace neznamená totéž co praktické vztahy.
- Není vhodné považovat androfilii nebo gynefilii za nemoc. Jde o součást lidské variability v oblasti přitažlivosti.
- Neznamená to automaticky, že osoba vypadá nebo chová se stereotypně „mužsky“ nebo „žensky“; přitažlivost se vztahuje k osobám nebo k určitým vlastnostem, ne k rigidním škatulkám.
Jak termíny pomáhají
Tyto pojmy usnadňují komunikaci v situacích, kdy je důležité mluvit o směru přitažlivosti nezávisle na tom, jaká slova pro genderová označení jednotlivé kultury používají. Pomáhají také odborníkům přesněji popsat orientaci u lidí, jejichž genderová identita nebo tělesné znaky neodpovídají binárnímu modelu.
Závěrem
Androfilie a gynefilie jsou technické, neutrální termíny pro popis toho, zda je člověk přitahován k mužům (mužskému projevu) nebo k ženám (ženskému projevu). Neurčují pohlavní identitu osoby, neříkají nic o jejím chování a nejsou hodnotící. V běžné komunikaci lidé často používají jiné štítky (gay, lesbická, bi, pan atd.), ale v akademickém či klinickém kontextu mohou být tyto termíny užitečné právě pro svou nezávislost na předpokladech o pohlaví.