Geometrický průměr je číslo, které se používá k vyjádření souboru kladných čísel. Vypočítá se tak, že se vezme n‑tá odmocnina součinu těchto čísel:
Definice a základní vzorec
Pro n kladných čísel x1, x2, …, xn je geometrický průměr definován jako:
GM = (x1 · x2 · … · xn)^(1/n)
Častěji se v praxi používá ekvivalentní zápis pomocí logaritmů:
GM = exp((1/n) · Σ ln xi)
Proč používat geometrický průměr
- Multiplikativní procesy: Geometrický průměr lépe vystihuje průměrnou míru růstu nebo poklesu (např. meziroční růstové faktory) než aritmetický průměr.
- Menší citlivost na extrémy: Na rozdíl od aritmetického průměru je méně ovlivněn velmi velkými hodnotami.
- Vztah k aritmetickému průměru: Platí nerovnost AM ≥ GM; tedy aritmetický průměr je vždy větší nebo roven geometrickému, a rovnost nastane právě tehdy, jsou‑li všechny hodnoty stejné.
Příklady výpočtu
- Pro čísla 2 a 8: GM = sqrt(2 · 8) = sqrt(16) = 4.
- Pro roční výnosy 10 % a 20 % (či růstové faktory 1,10 a 1,20): GM = sqrt(1{,}10 · 1{,}20) ≈ 1{,}149. Průměrná roční míra růstu ≈ 14,9 %.
- CAGR (průměrná roční složená míra růstu) pro hodnotu od V0 do Vt: CAGR = (Vt / V0)^(1/t) − 1, což je speciální případ geometrického průměru růstových faktorů.
Postup výpočtu krok za krokem
- Ověřte, že všechna čísla jsou kladná (nebo pracujte s růstovými faktory ≥ 0).
- Vynásobte všechny hodnoty.
- Vypočtěte n‑tou odmocninu výsledného součinu, nebo použijte logaritmy a spočítejte exponenciálu průměru logaritmů.
Použití ve financích a ve statistice
- Finanční výnosy: Geometrický průměr se běžně používá pro výpočet průměrných složených výnosů za období (CAGR) a pro porovnání výkonnosti investic při složeném růstu.
- Indexy a poměry: V indexových výpočtech a při práci s poměry se preferuje geometrický průměr, protože odpovídá multiplicativní povaze změn.
- Statistika: Používá se při analýze log‑normálních dat (např. velikosti biologických objektů, ceny akcií) a tam, kde je přirozené modelovat variace multiplicativně.
Vlastnosti a omezení
- Záporná čísla a komplexní čísla: Protože se jedná o součin a následné vytažení n‑té odmocniny, obvykle nemá smysl počítat geometrický průměr pro záporná nebo komplexní čísla. Nepoužívá se pro komplexní čísla, protože výpočet kořene komplexního čísla má více než jeden výsledek.
- Nula: Pokud je v souboru některé číslo rovno nule, součin bude nula a geometrický průměr jako takový bude 0. Nicméně při výpočtu pomocí logaritmů se nula nedá použít, protože ln(0) není definováno; proto se v praxi s nulami často pracuje zvlášť nebo se používají úpravy (např. přesun hodnot).
- Praktické řešení pro nuly a záporné hodnoty: Pokud pracujete s daty obsahujícími nulové nebo záporné hodnoty, běžné přístupy jsou:
- převést hodnoty na růstové faktory (1 + r) tak, aby byly kladné;
- odstranit nebo nahradit nuly malou kladnou konstantou (pozor na zkreslení výsledku);
- pro záporné hodnoty lze v některých kontextech pracovat s absolutními hodnotami a zachytit znaménko zvlášť, ale to mění interpretaci.
Doplňující poznámky
- Geometrický průměr dává smysl především tam, kde hodnoty popisují násobné změny nebo kde je důležitá proporcionální (relativní) změna.
- Pro velmi rozptýlená data (mnoho velmi malých a velmi velkých hodnot) může být vhodné místo geometrického průměru použít medián nebo transformovat data (např. logaritmicky) a analyzovat je pomocí aritmetického průměru v transformovaném prostoru.
Geometrický průměr se tedy často používá ve financích a ve statistice tam, kde je potřeba zachytit průměrný multiplicativní efekt souboru hodnot. Většina lidí, když mluví o průměru, má však na mysli aritmetický průměr, který se liší a je obvykle větší než geometrický průměr.