Galvarino byl jeden z nejznámějších mapučských válečníků a dodnes patří mezi výrazné symboly odporu původních obyvatel jižního Chile proti španělskému dobývání. Jeho příběh je spojován s obdobím krvavé španělské expanze v 16. století, kdy se Mapučové bránili mimořádně houževnatě a dokázali Evropanům po dlouhou dobu vzdorovat.
Bitva u Lagunillas a krutý trest
V roce 1557 bojoval v bitvě u Lagunillas proti armádě conquistadorů. Střet se odehrál v oblasti poblíž řeky Bio Bio, která byla v té době jednou z hranic mapučského území. Galvarino byl spolu s dalšími asi sto padesáti Mapuči zajat. Španělé tehdy často používali demonstrativní tresty, aby zastrašili další bojovníky. Někteří zajatci byli odsouzeni k amputaci pravé ruky a nosu, aby byli poníženi a trvale zmrzačeni. U Galvarina byly podle dobových zpráv useknuty obě ruce.
Poté byl propuštěn s úkolem předat vzkaz mapučskému náčelníkovi Caupolicánovi, aby se vzdal a ukončil odpor. Šlo o psychologickou válku: Španělé doufali, že brutální trest zlomí morálku Mapučů. Stalo se však přesně opačné: Galvarino se stal symbolem odvahy a neústupnosti.
Návrat do boje
Namísto kapitulace vyzval Galvarino Mapuče, aby pokračovali v boji proti španělským nájezdníkům. Jeho rozhodnutí ukazovalo, jak silný byl v mapučské společnosti důraz na čest, odpor a obranu vlastního území. O necelý měsíc později, 30. listopadu 1557, se znovu objevil na bojišti v bitvě u Millarupe. Podle tradice měl na obou zápěstích nože připevněné noži, aby mohl i po ztrátě rukou bojovat. Tento obraz se stal jedním z nejslavnějších motivů v příbězích o mapučském odporu.
Bitva však neskončila vítězstvím Mapučů. Překvapivý útok se podařilo odhalit příliš brzy a španělské síly získaly převahu. V boji zahynuly tisíce mapučských bojovníků, uvádí se více než 3 000 padlých. Galvarino byl mezi přeživšími zajatci a jeho osud se následně stal předmětem různých verzí v kronikách i pozdější tradici.
Smrt a odkaz
Podle některých pramenů byl odsouzen k oběšení, jiné verze tvrdí, že byl popraven tím, že byl předhozen psům. Existují i vyprávění, podle nichž spáchal sebevraždu ještě před vykonáním trestu. Přesné okolnosti jeho smrti nejsou zcela jisté, protože zprávy pocházejí z různých dobových líčení a legendárních vyprávění, která se mezi sebou liší.
Jisté však je, že Galvarino vstoupil do dějin jako výrazný symbol mapučské vytrvalosti. Jeho příběh připomíná, jak tvrdý a dlouhý byl odpor Mapučů proti španělské kolonizaci a jak velkou roli v něm hrála osobní statečnost i ochota obětovat vlastní život. V chilské historii je dodnes vnímán jako hrdina, který se i po těžkém zmrzačení vrátil do boje a odmítl se podřídit.
