Eyjafjallajökull: islandská sopka a ledovec — erupce, historie, fakta
Eyjafjallajökull — islandská sopka a ledovec: historie, dramatičtější erupce, geologická fakta a vliv na krajinu. Přečtěte si podrobný přehled a klíčové události.
Eyjafjallajökull (výslovnost: "Ei-ya-fyat-LA-yer-kitle") je sopka na Islandu. Její název znamená "ledovec ostrovních hor".
Jižní konec hory byl kdysi součástí pobřeží Atlantského oceánu. Moře se postupně přesunulo asi 5 km na jih. Nyní se zde nacházejí krásné strmé útesy a vodopády.
V letech 1821 a 1822 sopka několikrát vybuchla. Několik kusů dobytka a ovcí uhynulo, pravděpodobně v důsledku otravy fluoridem.
Stručný přehled a poloha
Eyjafjallajökull je stratovulkán překrytý ledovcem (jökull), nacházející se na jižním Islandu. Vrchol sopky je pokryt ledovcovou čepicí, která při erupcích výrazně ovlivňuje průběh sopečné aktivity — kontaktem magmatu s ledem vzniká obrovské množství vulkanického popela a páry. Sopka leží v tzv. Východním sopečném pásmu (Eastern Volcanic Zone) Islandu a geograficky sousedí s větší sopečnou oblastí Katla, která představuje významné riziko pro okolí.
Erupce v roce 2010 a její dopady
Nejznámější erupce Eyjafjallajökullu proběhla na jaře 2010. První povrchová erupce se objevila 20. března 2010 na hřebenu Fimmvörðuháls mezi Eyjafjallajökullem a horským pásem, následně pak 14. dubna 2010 začala silná subglaciální erupce pod ledovcem, která vytvářela rozsáhlý mrak sopečného popela.
Tato erupce měla významné mezinárodní dopady: mrak popela dosáhl do vysokých vrstev atmosféry a jeho šíření nad Evropou vedlo k dočasnému uzavření mnoha evropských letišť, zrušení tisíců letů a ovlivnění milionů cestujících. Subglaciální tání ledu také způsobilo jökulhlaupy — prudké ledovcové povodně, které zaplavily okolní údolí, silnice a zemědělské pozemky.
Geologie a chování sopky
Eyjafjallajökull je typický příkladem sopečného systému, kde interakce magmatu s ledem a vodou vede k explozivnějším erupcím než při suchých podmínkách. Erupce mohou probíhat jako podledovcové (subglaciální), což vytváří intenzivní odpařování, fragmentaci magmatu a jemný sopečný popel. Sopečné signály jako zemětřesení, deformace terénu a byla pečlivě sledovány Icelandic Meteorological Office a místními civilními ochranami před, během i po erupcích.
Historie erupcí
Kromě erupcí v letech 1821–1822 a v roce 2010 existují záznamy o dalších starších erupcích; Eyjafjallajökull má tedy v geologickém měřítku opakující se aktivitu. Historické erupce často ovlivnily místní zemědělství a osídlení hlavně kvůli popelu a toxickým plynům (např. fluoridům), které mohou kontaminovat pastviny a vodní zdroje.
Turistika a bezpečnost
Oblast kolem Eyjafjallajökullu je atraktivní pro turisty — nabízí scenérii ledovce, vodopádů a sopečných hřebenů. Mezi oblíbené lokality patří trasa k vodopádu Skógafoss a turistické stezky na hřebeny v okolí. Po erupcích jsou ale často zřízeny uzávěry a omezení přístupu; návštěvníci by měli sledovat informace íslenských úřadů a místních záchranných složek.
Bezpečnostní doporučení:
- Respektujte uzavřené oblasti a pokyny civilní ochrany.
- Noste odpovídající výstroj — pevná obuv, teplé a nepromokavé oblečení.
- Při zvýšené sopečné aktivitě buďte připraveni na rychlé evakuace a sledujte varování úřadů.
Monitoring a vědecký význam
Eyjafjallajökull je pečlivě monitorován seismickými stanicemi, měřením deformací a plynnými emisemi. Data z těchto měření pomáhají předvídat erupce, posuzovat jejich intenzitu a plánovat ochranná opatření. Erupce 2010 rovněž prohloubila porozumění tomu, jak vulkanický popel ovlivňuje leteckou dopravu a atmosférické procesy.
Eyjafjallajökull tak představuje kombinaci přírodních krás a potenciálních rizik: je to cenné místo pro vědecký výzkum, turistiku i připomínka potřeby připravenosti v oblastech se sopečnou aktivitou.
Eyjafjallajökull v březnu 2006, pohled z rekreační oblasti na Sólheimajökull, ledovec na sopce Katla.
Erupce v roce 2010
O Vánocích 2009 začala sopka opět vykazovat známky aktivity. Dne 27. března 2010 začala erupce. Dne 14. dubna 2010 začal Eyjafjallajökull silně eruptovat z horního kráteru v levé dolní části ledovce. To způsobilo, že se po okolních řekách začaly valit záplavy tající vody. Mnoho lidí muselo být evakuováno. Sopečný popel byl vyvržen několik kilometrů do atmosféry. Prach se nad severozápadní Evropou vznášel 15. a 16. dubna 2010. Pro letadla se stal velmi nebezpečným, a proto byly na většině území severní Evropy zastaveny všechny komerční lety. To způsobilo chaos pro cestující, z nichž mnozí se snažili vrátit domů po velikonoční dovolené. Chaos pokračoval po mnoho dní
Související stránky
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to Eyjafjallajökull?
A: Eyjafjallajökull je sopka na Islandu.
Otázka: Co znamená název Eyjafjallajökull?
A: Název "Eyjafjallajökull" znamená "ostrovní ledovec".
Otázka: K čemu kdysi patřil jižní konec hory?
Odpověď: Jižní konec hory byl kdysi součástí pobřeží Atlantského oceánu.
Otázka: Jak moc se moře posunulo na jih?
Odpověď: Moře se postupně posunulo asi o 5 km na jih.
Otázka: Kolikrát sopka vybuchla?
Odpověď: Sopka vybuchla několikrát v letech 1821 a 1822.
Otázka: Zemřel v důsledku erupce nějaký živý tvor?
Odpověď: Ano, uhynulo několik kusů dobytka a ovcí pravděpodobně kvůli otravě fluoridem.
Otázka: Jaké přírodní krásy sopku obklopují?
Odpověď: Horu obklopují nádherné strmé skály a vodopády.
Vyhledávání