Oněgin, šlechtic, který právě převzal strýcovo panství, je sice pěkný mladý švihák, ale nudí se a je cynický. Plaché, knihomolské Taťány Larinové si neváží. Brzy po jejich setkání se Oněginovi vypovídá z duše v dopise. Vyjadřuje mu v něm svou lásku.
Oněgin neodepisuje. Když se setkají osobně, odmítne její návrhy. Tento slavný projev bývá označován jako "Oněginovo kázání" Přiznává, že dopis byl dojemný, ale říká, že by ho manželství rychle omrzelo a může Taťáně nabídnout jen přátelství. Radí jí, aby se v budoucnu více citově ovládala, aby jiný muž nezneužil její nevinnosti.
Jak se jejich životy vyvíjejí. Jeho život se rozpadne poté, co v souboji zabije svého nejlepšího přítele. Na druhé straně její život rozkvétá.
Uplyne několik let a on se zúčastní společenského plesu v Petrohradě. Spatří krásnou ženu, která upoutá pozornost všech. Pozná, že je to Taťána. Nyní je provdána za starého knížete. Je posedlý snahou získat její náklonnost, přestože je vdaná. Jeho pokusy jsou však odmítány. Napíše jí několik dopisů, ale nedostane žádnou odpověď.
Nakonec se Oněginovi podaří s Taťánou setkat a nabídne jí možnost obnovit jejich dávnou lásku. Ona vzpomíná na dny, kdy mohli být šťastní, ale ta doba už je pryč. Oněgin jí opakuje, že ji miluje. Ona na okamžik zakolísá a přizná, že ho stále miluje, ale nedovolí mu, aby ji zničil. Prohlašuje, že je odhodlaná zůstat svému muži věrná. Nechává ho napospas jeho hořké lítosti.
