Eric Bryan Lindros (narozen 28. února 1973 v Londonu, Ontario) je bývalý kanadský profesionální hokejista, který nastupoval na pozici centra. Proslavil se kombinací neobvyklé tělesné síly, vysoké postavy a technických dovedností, díky čemuž patřil v 90. letech k nejdominantnějším hráčům NHL. V roce 1991 jej jako prvního v draftu vybral tým Quebec Nordiques, Lindros ale nabídku podepsat odmítl a nakonec byl v červnu 1992 v rámci velké výměny vyměněn do Philadelphia Flyers.

Juniorská kariéra

Během své juniorské kariéry v Ontario Hockey League hrál Lindros za Oshawa Generals. S týmem vyhrál v roce 1990 Memorial Cup a individuálně získal prestižní ocenění Red Tilson Trophy pro nejvýraznějšího hráče OHL. Za své výkony v juniorské soutěži byl rovněž vyhlášen hráčem roku v rámci CHL, čímž potvrdil postavení předního perspektivního hráče světa.

Profesionální kariéra a odkaz

V NHL se Lindros rychle prosadil jako elitní centrální hráč: stal se oporou týmu, několikrát byl vybrán na All-Star zápas a v sezóně 1994–95 obdržel prestižní Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče soutěže. Během kariéry nosil číslo 88 a působil jako výrazný lídr na ledě i mimo něj. Jeho kariéru však opakovaně komplikovaly vážné zdravotní problémy, zejména otřesy mozku, které omezily počet odehraných utkání a ovlivnily její další průběh. Po dlouhém působení ve Philadelphii krátce působil také v jiných klubech NHL, než ukončil aktivní kariéru.

Reprezentoval Kanadu na několika mezinárodních turnajích a i přes zdravotní potíže je Lindros považován za jednoho z nejvlivnějších hráčů své generace. V roce 2016 byl zařazen do Hokejové síně slávy a v roce 2017 byl jmenován jedním ze "100 nejlepších hráčů NHL" v historii. Jeho odkaz zůstává živý nejen díky individuálním oceněním, ale také díky tomu, jak ovlivnil pojetí centra jako kombinace fyzické dominance a technické zdatnosti.