Diomédes (řecky Διομήδης, Diomēdēs - "božská chytrost, kterému radí Zeus") byl starořecký hrdina a jedna z ústředních postav Iliady. Syn krále Týda a královny Deipylé byl vůdcem argijského kontingentu během trojské války. Diomédes byl spolu s Velkým Ajaxem považován za jednoho z největších achajských bojovníků, co do zdatnosti mu sekundoval pouze Achilles.
Život a rodina
Diomédes byl synem Týda, jednoho z účastníků výpravy Sedmi proti Thébám, a Deipylé. Podle starších verzí mýtů se stal vládcem Argosu (někdy se s ním spojuje i Tiryns) a vedl argijský kontingent mezi Acháji při dobytí Tróje. Jako potomek známého válečníka zdědil pověst statečného a odvážného muže, který v bojích vynikal nejen silou, ale i obratností a rozvahou.
Role v Iliadě
V Homérově Iliadě patří Diomédes mezi nejvýraznější hrdiny achajského tábora. Nejznámější je jeho aristeia v páté knize, kdy mu bohyně Athéna propůjčí mimořádnou odvahu a zdatnost. V průběhu tohoto úseku šíleně bojuje proti Trojancům i některým božstvům: podle epizod v Iliadě napadl a poranil bohyni Afroditu a dokonce se střetl i s Áresem, což podtrhuje jeho výjimečné místo mezi smrtelníky.
Diomédes se také účastní nočního přepadového výpravy spolu s Odysseem (tzv. Doloneia, 10. kniha), při níž zajmou špiona Dolona a poté porazí a zabijí thráckého krále Rhesa, přičemž ukořistí i jeho koně. V Iliadě je vykreslen jako statečný, disciplinovaný velitel schopný vést muže do boje a zároveň naslouchat božským znamením.
Po trojské válce
Po skončení trojské ságy se v různých zdrojích liší Diomédův osud. Některé tradice uvádějí, že se vrátil do své domoviny, kde pokračoval ve vládcovské činnosti; jiné verze popisují hádky a spory, které ho od rodného kraje přiměly odejít. V lidových a řeckých pozdějších vyprávěních je jeho osoba spojována s odchodem do Západní Itálie, kde mu jsou připisovány zakládací činy a založení osad (některé italské popisy ho připisují jako zakladatele několika měst). Tyto legendy ukazují, jak se Diomédův obraz rozrostl i mimo literární rámec Homérovy epiky.
Obraz v pozdější tradici a kulturní vliv
Diomédes se stal oblíbeným motivem starořeckého výtvarného umění (vázové malby, reliéfy) a později i literatury. Řečtí i římanští autoři na něj často odkazovali jako na příklad statečného, obratného a rozvážného válečníka. V novověku inspiroval malíře, sochaře i literáty a jeho jméno se objevuje v toponymech a literárních reminiscencích.
Charakteristika
- Válečník: vytrvalý, technicky zdatný v boji; v Iliadě patří k nejúspěšnějším achajským bojovníkům.
- Rozumný vůdce: proslul jako taktický velitel, který dokázal vést oddíly a plnit nebezpečné úkoly (noční přepady, průzkumy).
- Vztah k bohům: v Iliadě mu Athéna poskytuje přímou podporu, což ho staví do role vyvoleného hrdiny schopného čelit i nadpřirozeným protivníkům.
Diomédův obraz v mýtech tak kombinuje surovost válečníka s hrdinskými ctnostmi rozvahy a loajality, a proto zůstává jednou z výrazných postav trojského cyklu v antické kultuře.
