Derby Playhouse

Historie

Původní divadlo bylo otevřeno v roce 1948 jako Malé divadlo v přestavěném kostelním sále na Becket Street. V roce 1952 se soubor přestěhoval do budovy na Sacheverel Street. V roce 1956 přežilo velký požár.

V 60. a počátkem 70. let investovala britská vláda do fondu "Housing the Arts" britské umělecké rady. Tento fond umožňoval městům renovovat stávající divadla a zadávat stavbu nových. V reakci na to společnost založila fond New Theatre Trust, aby mohla financovat vlastní účelově postavené divadlo. Projektem nového divadla byl pověřen Roderick Ham. Městská rada Derby nabídla pozemek. Ten byl součástí nového nákupního centra Eagle Centre. Nové divadlo v Derby bylo otevřeno 20. září 1975 jedenáctým vévodou z Devonshiru. Divadlo mělo kapacitu 535 míst.

V roce 2002 měla společnost finanční problémy. Dluh činil 400 000 liber, což byl největší dluh v její historii, a společnost byla téměř uzavřena. Do roku 2004 se však vzpamatovala a lámala kasovní rekordy.

V roce 2007 se společnost opět dostala do vážných finančních problémů. Správní rada divadla požádala městskou radu Derby o zálohu 40 000 liber z grantu na rok 2008. To bylo odmítnuto. Dne 29. listopadu správní rada divadla oznámila, že divadlo vstupuje do dobrovolné likvidace a že představení budou okamžitě zastavena. Přesto herci a štáb Ostrova pokladů ten večer představení odehráli. Po zaznění opony se k hercům na jevišti připojili zaměstnanci divadla, jeho výkonná ředitelka a režisérka představení (Karen Hebdenová) a dva bývalí předsedové správní rady Playhouse (Michael Hall a Jonathan Powers). Promluvili k divákům a novinářům a požádali je, aby bojovali za městské divadlo a znovu otevřeli Playhouse. Následujícího dne správní rada oznámila, že společnost byla uvedena do správy.

Správci povolili, aby se divadlo znovu otevřelo 7. prosince 2007 a dokončilo představení Ostrov pokladů. Provoz divadla zajišťoval pouze základní personál, který zpočátku pracoval bez nároku na odměnu. Byl zřízen fond, který přijímal dary na udržení provozu divadla. Divadlo nyní fungovalo jako charitativní fond a spoléhalo se pouze na prodej vstupenek a dary. Vstupenky na sezónu jaro/léto 2008 byly v prodeji již před uzavřením divadla. Byly znovu dány do prodeje a zároveň byla podána výzva Radě pro umění. Rada pro umění odvolání v lednu 2008 zamítla. Divadlo bylo uzavřeno po posledním představení Ostrova pokladů 2. února 2008.

Dne 30. července 2008 věřitelé odhlasovali přijetí záchranného balíčku, který sestavila nová správní rada společnosti. Divadlo bylo znovu otevřeno 13. září 2008 představením Zabití sestry Jiřiny. Představení se hrálo do 18. října. Byla to poslední inscenace souboru. Poté bylo divadlo prodáno univerzitě v Derby. V říjnu 2009 bylo znovu otevřeno jako Derby Theatre.

Produkce

V novém divadle Derby Playhouse byla uvedena hra My Fair Lady. V první sezóně byl uveden také Hamlet a Alan Bates v Rackovi. Prvních pět sezón byl stálým režisérem Mark Woolgar. Hrály se hry Shakespeara, Shawa, Ibsena, Ayckbourna, Ortona a Cowarda.

V roce 1980 nastoupil Christopher Honer do divadla jako umělecký ředitel. Během následujících sedmi let se v divadle hrály například inscenace All My Sons s Mirandou Richardsonovou, Piaf s Caroline Quentinovou, The Resistible Rise of Arturo Ui s Benem Robertsem v hlavní roli. Mezi nové hry patřily The Brewery Beano Ronyho Robinsona a The Conspirator Dona Shawa. Mezi kasovní úspěchy patřily hry Funny Peculiar, Having A Ball! a Blood Brothers. V této době zajišťovalo celoroční program inscenací Studio Derby Playhouse pod vedením Johna Northa, Davida Milnea a Claire Groveové. Pořádalo také zájezdy pro veřejnost a program Theatre in Education.

V roce 1987 se uměleckou ředitelkou stala Annie Castledine. V následujících třech letech se v Playhouse objevil zcela jiný styl divadla. Byly uvedeny hry Nevinná paní, Hodina dětí a Tma nahoře na schodech a klasické hry jako Domeček pro panenky a Jana Eyrová. Mezi další hry patřily Arsenic and Old Lace, Gaslight a Noises Off spolu s novými díly, jako jsou Sunday's Children, The Queen of Spades, Selling the Sizzle a Self Portrait. Proběhla řada koprodukcí se společnostmi Shared Experience, Paines Plough a Temba. V tomto období se inscenace divadla staly známými díky silnému vizuálnímu ztvárnění na jevišti. Divadlo Playhouse se dostalo do užšího výběru na cenu Prudential Awards.

V létě 1990 rada hrabství Derbyshire snížila celý rozpočet na umění. Tím přišel Playhouse o 130 000 liber z příjmové dotace. Městská rada nabídla divadlu malý grant. Díky tomu mohlo divadlo pokračovat v činnosti. Podle Lyn Gardnerové, která píše v deníku The Guardian, "to byla Castledinova hlava, kterou rada požadovala jako cenu za to, že se uhradí deficit divadla". Castledine z divadla odešel.

Od léta 1990 do Vánoc 1991 vedl program výkonný ředitel David Edwards. Ten skončil inscenací hry Hobsonova volba. Ta získala cenu Asociace divadelního managementu (Theatrical Management Association) za nejlepší inscenaci celkově.

Na jaře 1991 byl Mark Clements jmenován uměleckým ředitelem. Jeho první sezónu zahájila inscenace And A Nightingale Sang. Inscenace hry Johna Godbera On The Piste se opakovala ještě v tomto roce a znovu v roce 2001. Godberovo dílo zůstalo oblíbenou součástí programu i během Clementsova působení. Během Clementsova působení byla do programu zařazena různorodá díla, od klasických děl, jako je Smrt obchodního cestujícího, Šťastná náhoda Aphry Behnové a Shakespearův Richard III, přes současná dramata, jako jsou Naši chlapci, Vzestup a pád Malého hlasu a Děti malého boha, až po nově objednaná díla, jako jsou Tess z d'Urberville, Vrazi z vášně a Krvavé peníze. Důležitou součástí programu se staly muzikály, včetně Pomády, Malého obchodu s hrůzami, Kabaretu a Vrahů. Pantomimy napsané Markem Clementsem a Michaelem Vivianem přilákaly o Vánocích rekordní počet diváků.

V roce 2002 společnost opustili Mark Clements a David Edwards. Karen Hebdenová byla jmenována výkonnou ředitelkou a Stephen Edwards kreativním producentem. V následujících letech si divadlo získalo díky svým inscenacím celostátní renomé. V divadle se hrály inscenace Sweeney Todd, Into the Woods, Company a Merrily We Roll Along. Ve třech z těchto inscenací hrál Glenn Carter. Jednou z nich bylo nové hudební drama Přistání na Měsíci, v němž hrál Buzze Aldrina. Scénář, hudbu a režii napsal Stephen Edwards. Přistání na Měsíci bylo v roce 2008 nominováno na cenu TMA v kategorii Nejlepší hudební produkce. Ze závěrečného představení byl pořízen originální záznam obsazení. Poslední inscenací souboru před jeho definitivním ukončením bylo The Killing of Sister George s Jenny Eclair v hlavní roli a v režii Cala McCrystala. Její uvedení skončilo 18. října 2008. Zbytek podzimní sezóny 2008, včetně vánoční inscenace Peter Pan, byl zrušen.