Hrvatski narodni otpor
Chorvatský národní odpor (chorvatsky Hrvatski narodni odpor, dále Odpor) byla teroristická ustašovská emigrantská organizace. Cílem této organizace bylo zničení Jugoslávie a vytvoření nezávislého Chorvatska podle vize ustašovského vůdce Ante Paveliće a ideologie Mileho Budaka. Založil ji v roce 1955 uprchlý ustašovský válečný zločinec Vjekoslav Luburić, hlavní dozorce koncentračního tábora Jasenovac.
Zatímco Luburić stál v čele této organizace, Odpor udržoval pravidelné kontakty se sdruženími nacistických válečných veteránů v Německu a Španělsku. Velmi úzké vztahy byly navázány s fašistickými španělskými veterány "Modré gardy". Odpor to prohlásil:
"[Považujeme] jugoslavismus a Jugoslávii za největší a jediné zlo, které způsobilo stávající pohromu [...] Proto považujeme každou přímou nebo nepřímou pomoc Jugoslávii za zradu chorvatského národa [...] Jugoslávie musí být zničena - ať už s pomocí Rusů nebo Američanů, komunistů, nekomunistů nebo antikomunistů - s pomocí každého, kdo chce Jugoslávii zničit: zničit dialektikou slova nebo dynamitem - ale za každou cenu zničit."
Společnost Odpor měla australskou pobočku v Melbourne. Byla napojena na ústředí Odporu ve Španělsku a na další odnože ustašovského hnutí po celém světě. Australskou pobočku vedl ustašovec Srecko Blaz Rover
Odpor se významně podílel na vydírání, pokusu o vraždu, vydírání, únosu letadla, teroristických útocích a dalších násilných trestných činech. Po Luburićově smrti jeho nástupci na velitelském postu organizace vyhledávali vazby zločinecké organizace na La Cosa Nostru, Prozatímníirskou republikánskou armádu a chorvatskou mafii v San Pedru.
Odpor nejpůsobivější akce byl 10. září 1976 únos letu Trans World Airlines na cestě z New Yorku do Chicaga. Pět únosců odklonilo letadlo na Newfoundland, odtud na Island a nakonec do Paříže i s cestujícími na palubě. Teroristé nastražili bombu na nádraží Grand Central Station. Poté, co úřady vyhověly požadavkům teroristů, bylo místo uložení bomby odhaleno. Při deaktivaci bomby zahynul jeden policista a další tři byli zraněni, když se ji pokusili deaktivovat. Poté, co se teroristé dozvěděli, že bomba v New Yorku vybuchla a zabila policistu, vzdali se francouzské policii.
Vůdci únosců letu 355 společnosti TWA, Zvonko Bušić a jeho žena Julienne Bušićová, byli v květnu 1977 odsouzeni za letecké pirátství a vraždu k doživotnímu vězení.
Julienne Bušićová byla v roce 1989 propuštěna z vězení na doživotní podmínku. Zvonko Bušić 16. března 1987 nakrátko uprchl z vězení, ale o dva dny později byl rychle dopaden. Julienne Bušićová byla prezidentem Franjo Tudjmanem jmenována do diplomatické funkce poradkyně chorvatského velvyslance ve Spojených státech. Toto jmenování odsouzeného teroristy na diplomatický post ve Spojených státech vyvolalo v prosinci 1994 protesty ze strany newyorské asociace Patrolmen's Benevolent Association a také Kathlyn Murrayové, vdovy po policistovi zabitém bombou na nádraží Grand Central Station v roce 1976.
Její manžel Zvonko Bušić byl v červenci 2008 podmínečně propuštěn a vyhoštěn z USA do Chorvatska.
V roce 1980 provedl Odpor pět bombových útoků ve Spojených státech. Bomby byly (bez zranění):
- v americké pobočce jugoslávské banky (17. března 1980);
- v domě zastupujícího jugoslávského velvyslance (3. června 1980);
- u Nejvyššího soudu státu New York na Manhattanu (23. ledna 1981, dýmovnice), na kterou skupina předem upozornila;
- v kanceláři společnosti Yugoslavian Airlines v New Yorku (4. července 1981);
- v kanceláři cestovní kanceláře v Astorii v New Yorku (4. července 1982, trubková bomba).
Odpor byl v Německu zakázán kvůli teroristickým aktivitám a pohyboval se mezi legálními emigrantskými funkcemi a zločineckým podsvětím. Její představitelé se snažili distancovat od činů tzv. renegátských elementů, které unášely mezinárodní lety a odpykávaly si tresty vězení za vydírání. Vyznávala radikální nacionalistickou ideologii, která se od ideologie Ustaše lišila jen okrajově.
Tato organizace Ustaše zorganizovala řadu teroristických útoků proti Jugoslávii. Jednalo se o zabití velvyslance Vladimira Roloviće Miro Barešićem, bombové útoky v bělehradských kinech, akce teroristické skupiny v oblasti Krajiny během chorvatského jara 1971 a bombový útok na let JAT 367 v roce 1972.
Organizace vydávala vlastní časopis Drina. Odpor byl zrušen v roce 1991.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co bylo cílem chorvatského národního odboje?
Odpověď: Cílem Chorvatského národního odporu (Odpor) bylo zničit Jugoslávii a vytvořit nezávislé Chorvatsko podle vize vůdce ustašovců Ante Paveliće a ideologie Mile Budaka.
Otázka: Kdo založil Odpor?
Odpověď: Odpor založil v roce 1955 uprchlý ustašovský válečný zločinec Vjekoslav Luburić, hlavní dozorce v koncentračním táboře Jasenovac.
Otázka: Jaké vztahy měl Odpor s jinými organizacemi?
Odpověď: V době, kdy stál v čele této organizace Luburić, udržoval Odpor pravidelné kontakty se sdruženími nacistických válečných veteránů v Německu a ve Španělsku. Velmi úzké vztahy byly navázány s fašistickými španělskými veterány "Modré gardy".
Otázka: Kde měl Odpor svou australskou pobočku?
Odpověď: Australská pobočka organizace Odpor sídlila v Melbourne. Byla napojena na ústředí Odporu ve Španělsku a na další odnože ustašovského hnutí po celém světě.
Otázka: Jaké typy zločinů byly spojeny s organizací Odpor?
Odpověď: Odpor byl silně zapojen do vydírání, pokusů o vraždu, vydírání, únosů, teroristických bombových útoků a dalších násilných trestných činů.
Otázka: Jaký příklad dokládá, jak dalekosáhlé byly jejich akce?
Odpověď: Jedním z příkladů, který ukazuje, jak dalekosáhlé byly jejich činy, je únos letu společnosti Trans World Airlines z New Yorku do Chicaga 10. září 1976, který byl nakonec odkloněn do Paříže s cestujícími na palubě. Na nádraží Grand Central Station také nastražili bombu, která zabila jednoho policistu a tři další zranila, když se ji snažili deaktivovat.
Otázka: Jak reagoval prezident Franjo Tudjman poté, co se o těchto událostech dozvěděl?
Odpověď: Poté, co se prezident Franjo Tudjman dozvěděl o těchto událostech, jmenoval Julienne Bušićovou (jednu z odsouzených teroristek) poradkyní chorvatského velvyslance ve Spojených státech, což vyvolalo protesty různých skupin, jako například newyorské asociace Patrolmen's Benevolent Association a také Kathlyn Murrayové (vdovy po policistovi, kterého bomba zabila).