Cressida je malý vnitřní měsíc planety Uran. Byl objeven na základě snímků pořízených sondou Voyager 2 dne 1986-01-09 a dostal dočasné označení S/1986 U 3. Později byl pojmenován podle literární postavy Cressidy (v některých pramenech uváděné jako dcera Kalcháse), známé z díla Geoffreyho Chaucera a zejména z hry Williama Shakespeara Troilus a Kressida. V katalogizaci měsíců Uranus je také označován jako Uran IX.
Objev a pojmenování
Cressida byla jedním z několika malých vnitřních měsíců Uranu objevených díky průletu sondy Voyager 2 v roce 1986. Pořizované snímky umožnily identifikovat několik slabých, blízko obíhajících těles, která předtím nebyla známa. Jméno Cressida bylo vybráno podle postavy z antické legendy a literatury; tak jako ostatní měsíce Uranu nese jméno z literárních děl.
Orbita a zařazení
Cressida patří do tzv. skupiny měsíců Portia, malé skupiny vnitřních měsíců Uranu. Do této skupiny patří také Bianca, Desdemona, Julie, Portia, Rosalinda, Amor, Belinda a Perdita. Tyto měsíce mají podobné, těsné dráhy kolem Uranu, malý rozměr a srovnatelné fotometrické vlastnosti, což naznačuje sdílený původ nebo podobné podmínky vzniku.
Fyzikální vlastnosti
Velikost Cressidy je malá — odhadovaný poloměr činí přibližně 41 km. Geometrický albedo je nízké, kolem 0,08, což značí tmavý povrch. Na snímcích Voyageru 2 se Cressida jeví jako protáhlé těleso; hlavní osa objektu směřuje směrem k Uranu, což odpovídá očekávání přílivové (tidální) vazby. Poměr os prolatého sféroidu Cressidy je odhadován na přibližně 0,8 ± 0,3, tedy těleso je zřetelně protáhlé. Její povrch má převážně šedé zbarvení.
Podrobnější informace o hmotnosti, hustotě a vnitřní struktuře chybějí — Cressida je natolik malá a vzdálená, že detaily lze určit jen velmi omezenými prostředky. Nízké albedo a šedá barva však naznačují, že povrch může být pokryt tmavým prachem nebo organickými látkami smíšenými s vodním ledem, případně jde o sutinu a prach z kolizních procesů.
Význam a další pozorování
Cressida a ostatní měsíce skupiny Portia jsou zajímavé pro studium stability vnitřního systému Uranu, možného kolizního původu malých měsíců a dlouhodobé dynamiky prstenců a měsíců. Dosavadní znalosti vycházejí převážně ze snímků a fotometrie z průletu Voyageru 2; detailnější informace by mohly přinést pozorování z kosmických dalekohledů (např. HST nebo pozorování s moderními pozemními dalekohledy s adaptivní optikou) či budoucích misí k Uranu.
Shrnuto, o Cressidě víme základy — objev, zařazení, velikost, tvar a barvu — ale mnoho jejích vlastností zůstává neznámých a čeká na přesnější pozorování.
