Alexandrův ostrov, známý také jako Ostrov Alexandra I., Země Alexandra I., Země Alexandra, Souostroví Alexandra I. nebo Zemlja Alexandra I., je největším ostrovem Antarktidy. Leží v Bellingshausenově moři západně od Palmerovy země. Od Antarktického poloostrova je oddělen zátokou Marguerite Bay a zálivem George VI Sound. George VI Sound je po většinu roku vyplněn ledem (George VI Ice Shelf) a odděluje Alexandrův ostrov od Palmerovy země. Ostrov částečně obklopuje i Wilkinsův záliv na jeho západní straně.

Geografie a rozloha

Ostrov Alexander má přibližnou délku asi 390 km. Na severu dosahuje šířky přibližně 50 mil (80 km), na jihu až 150 mil (240 km). Je to největší ostrov v antarktické oblasti a zároveň druhý největší neobydlený ostrov na světě — větší je pouze Devonův ostrov. Jeho rozloha se udává přibližně kolem 49 000 km². Terén ostrova je převážně pokryt ledovcem; vysoko se z ledové pokrývky zvedají horská pásma, z nichž nejvýznamnější je Douglas Range s nejvyšším vrcholem Mount Stephenson (přibližně 2 900–3 000 m).

Klima, ledovce a příroda

Podnebí je typicky polární — chladné, větrné a suché. Pobřeží a nižší polohy jsou v létě částečně odkryté, vystupují skalní výchozy a ledovcové svahy. Ostrov je protkaný četnými ledovci a ledovými poli, která stékají do George VI Sound. Biota je omezená; typicky zde najdeme antarktickou mořskou faunu v pobřežních oblastech (tučňáci, tuleni, mořské ptactvo) a mikrobiální společenstva přizpůsobená extrémním podmínkám v půdních i vodních lokalitách.

Výzkum a stanice

Na ostrově nejsou trvale trvale žijící obyvatelé. Občas zde působí sezónní polární výzkumné týmy. Jedním z důležitých míst je sezónní tábor a přistávací plocha Fossil Bluff, který spravuje British Antarctic Survey a slouží jako logistický uzel pro lety a terénní práce v regionu. Ostrov je přístupný letecky přes přistávací plochy v létě nebo lodí/ledoborcem, pokud dovolí situace s mořským ledem.

Dějiny a pojmenování

Ostrov Alexander byl objeven 28. ledna 1821 ruskou výpravou vedenou Fabianem Gottliebem von Bellingshausenem. Byl pojmenován na počest vládnoucího ruského carova Alexandra I. Po dlouhou dobu byl považován za součást antarktické pevniny; až v průběhu systematických průzkumů a mapování v první polovině 20. století (zejména v okolí roku 1940) bylo prokázáno, že ho od pevniny odděluje ledový průliv, čímž se potvrdilo, že jde o ostrov.

Právní postavení

Administrativně leží Alexandrův ostrov v oblasti, kterou si nárokuje několik států (zejména Spojené království — Britské území v Antarktidě, Argentina a Chile mají překrývající se nároky). Podle Smlouvy o Antarktidě (Antarctic Treaty) jsou všechny tyto nároky v praxi pozastaveny a oblast je užívána především pro vědecký výzkum a mezinárodní spolupráci.

Hodgsonovo jezero

Pozoruhodnou hydrologickou a vědeckou lokalitou na ostrově je Hodgsonovo jezero. Jde o bývalé subglaciální jezero, které se vynořilo spod ledovcového příkrovu, jenž ho dříve pokrýval. Jezero má přibližné rozměry 2 km na délku a 1,5 km na šířku. Vodní sloupec dosahuje hloubky asi 93,4 m (306 stop) a jeho hladina bývá pokryta jezerním ledem silným 3,6–4,0 m (12–13 stop). Hodgsonovo jezero je předmětem výzkumu, protože jeho sedimenty a izolované vodní prostředí poskytují cenné informace o dřívějších klimatických podmínkách, o paleoekologii a o schopnosti mikroorganismů přežívat v izolovaných extrémních prostředích.

Význam

Alexandrův ostrov je důležitý pro pochopení geologie a klimatické historie Antarktidy, pro studium ledovcových procesů a pro biogeografii polárních ekosystémů. Díky své velikosti, členitému pobřeží a kombinaci ledovců a vystupujících horských oblastí nabízí mnoho lokalit pro paleontologický, geologický i klimatologický výzkum.

Poznámka: Vzhledem k proměnlivosti ledových podmínek se detaily přístupnosti a rozmístění sezónních táborů mohou lišit mezi jednotlivými lety; vědecké expedice oblast aktivně sledují a zkoumají.