Čukotské moře: geografie, příroda a význam

Geografie a hranice

Čukotské moře je ohraničeno na západě průlivem u Wrangelova ostrova a na východě mysovou oblastí u Point Barrow na Aljašce; dál na východ od něj leží Beaufortovo moře. Jižní hranici tvoří Beringův průliv, který vodně spojuje moře s Beringovým mořem a dál s Tichým oceánem. Do oblasti rovněž zasahuje posunuta mezinárodní datová linie, aby obcházela některá ruská území.

• Rozloha: přibližně 595 000 km².
• Ostrovy: má relativně málo ostrovů; nejvýznamnější jsou Wrangelův ostrov a Heroldův ostrov.
• Pobřeží: ruské a aljašské části s rozmanitými mysovými a zálivovými útvary.

Řeky, přístavy a osídlení

Pobřeží moře je řídce osídlené; hlavním ruským přístavem v regionu je Uelen. Z ruské strany ústí do moře menší řeky a zátoky podél sibiřského pobřeží, z aljašské strany přitékají řeky jako Noatak či menší toky. Mezi lokality na obou stranách existují tradiční loviště a rybářské oblasti.

• Sibiřské přítoky a zátoky: mys Billings, mys Schmidt, řeka Amguyema, laguna Neskynpil'gyn, Enurmino a další.
• Aljašské přítoky: Kivalina, Kobuk, Noatak, Wulik a další menší řeky.

Podnebí a ledové poměry

Podnebí je arktické s dlouhou dobou ledového pokryvu; moře je za běžných podmínek plně pokryto mořským ledem většinu roku a plavba je zpravidla možná jen během krátkého letního období — zhruba několik měsíců. V posledních desetiletích se vlivem globálního oteplování mění doba a rozsah zalednění, což má dopady na ekosystémy, tradiční obživu místních obyvatel i na možnosti námořní dopravy.

Živá příroda a hospodářské využití

Čukotské moře hostí typické arktické druhy: tuleně, mrože, několik druhů velryb a rybí populace jako tresky a pstruzi vhodné pro lokální rybolov. Pobreží využívají místní skupiny, především Čukčové, kteří se historicky živili lovem mořských savců, rybolovem a sběrem. Hospodářské aktivity mimo tradiční obživu jsou omezené — rybolov, občasná těžba nerostů a rostoucí zájem o průzkum přírodních zdrojů v arktických oblastech.

Historie názvu a poznámky

Název moře odráží přítomnost domorodého etnika Čukčů na přilehlých březích a na Čukotském poloostrově. Vědecké i námořní poznání oblasti bylo doplněno ruskými i západními průzkumy během 18.–20. století. Mezinárodní datová linie byla v regionu upravena tak, aby se vyhnula některým ostrovům a administrativním hranicím, konkrétně aby nezahrnovala Wrangelův ostrov ani části Čukotského autonomního okruhu.

Mezi zvláštnosti tohoto moře patří relativně malý počet ostrovů v porovnání s jinými arktickými oblastmi a strategické postavení na hranici mezi Atlantikem, Pacifikem a Arktidou. Zřetelný je i ekologický význam pobřeží pro migrující druhy ptáků a mořských savců, přičemž současné klimatické změny představují pro region zásadní výzvu i nové příležitosti pro vědecký a hospodářský zájem.