Bonsaj
Bonsaj (盆栽, doslova výsadba ve vaničce, z bon, vanička nebo nízký květináč a sai, výsadba nebo výsadba) je japonské umění pěstování malých stromků v květináčích. Provádí se tak, že se stromek pěstuje v malém květináči nebo vaničce a prořezávají (seřezávají) se větve a kořeny, aby se stromek časem udržel malý. Bonsaje se cvičí tak, aby rostly do tvaru, který je příjemný na pohled. Nejlepší bonsaje vypadají staře a mají tvar, který se podobá skutečnému stromu, jen je mnohem menší.
Slovo bonsaj znamená v japonštině "stromek ve vaničce". Bonsaj je v Japonsku velmi stará umělecká forma. Je to japonská forma staršího čínského umění zvaného penjing. Penjing je čínská umělecká forma, která také využívá stromy rostoucí v květináčích. Umění jako bonsaj a penjing mají i jiné národy.
Lidé mají rádi bonsaje, protože je na ně hezký pohled a protože pěstování bonsají je zábavné. Bonsaj může žít velmi dlouho, déle než člověk. V rodině může bonsaj založit prarodič, pak ji dostane rodič a pak ji po mnoho let dostává dítě.
Bonsaj začíná malým stromkem. Tento stromek může být vypěstován ze semínka nebo může být nalezen již rostoucí na zahradě, v parku nebo v lese. Lze jej také zakoupit v obchodě s rostlinami.
Při výrobě bonsaje se malý stromek vytáhne ze země. Jeho kořeny se pečlivě očistí od nečistot. Kořeny se mohou trochu zkrátit, aby se lépe vešly do malého květináče. Větve se mohou také ořezat, aby byl stromek menší. Pak se zasadí do bonsajového květináče, který má nízké stěny. Do květináče se nasype čerstvá zemina, která zakryje kořeny bonsaje. Poté se zalévá a vystavuje se venku.
Stromy vhodné pro výrobu bonsají mají malé listy (jehlice borovice jsou také listy). Pokud jsou listy příliš velké, bonsaj nebude vypadat jako malý strom. Dobrý stromek na bonsaj bude mít také staře vypadající kůru a staře vypadající kořeny.
Čínská kresba něčeho jako bonsaje, počátek 8. století
Historie
Umění bonsají vzniklo v Japonsku před více než tisíci lety. Do Japonska bylo přivezeno z Číny kolem roku 800 n. l. Zpočátku se bonsaje sázely do velkých květináčů, jaké používali Číňané. Později je však Japonci sázeli do velmi nízkých, téměř plochých květináčů. Díky této změně se nejdůležitějším prvkem této umělecké formy stal samotný strom, nikoliv ozdobný květináč nebo malé domečky či sošky lidí, které používaly jiné národy u svých malých stromků v květináčích.Zpočátku měli bonsaje pouze bohatí a vznešení Japonci. Jedna rodina mohla mít mnoho bonsají, které rostly v květináčích na zahradě před domem. O všechny bonsaje se mohl starat služebník, který se o pěstování bonsají hodně učil. Pravidla, jak správně pěstovat bonsaje, nebyla příliš známá a nesdělovala se ostatním lidem. Později začalo bonsaje pěstovat více lidí. Někteří z nich byli svatí lidé, například mniši. Někteří byli z japonských rodin, které nebyly vznešené nebo opravdu bohaté, ale měly dost peněz a času na to, aby si na zahradě nebo na dvorku u domu vypěstovaly jednu nebo dvě bonsaje. Tato větší skupina lidí se začala dělit o to, co se naučila o pravidlech pěstování bonsají, a tak se k pěstování bonsají mohlo připojit více lidí. Ve dvacátém (20.) století byla pravidla bonsají v Japonsku velmi dobře známa a mnoho lidí si mohlo dovolit pěstovat vlastní bonsaje.
Pěstování
Strom, který by mohl být použit pro bonsaj, není v přírodě malý. Kdyby byl bonsaj ponechán volnému růstu, vyrostl by stejně velký jako jakýkoli jiný strom. V květináči však stromek příliš nevyroste. Aby se udržel malý, majitel bonsaje mu každý rok zastřihuje listy a větve. Každé dva nebo tři roky majitel bonsaje vyndá bonsaj z květináče a zastřihne kořeny. Pak bonsaj vrátí zpět do květináče s novou zeminou.Pěstitel bonsají kontroluje půdu v každém květináči jednou denně. Pokud je půda téměř suchá, pěstitel ji zalévá tak dlouho, dokud není vlhká od horní části půdy až po dno květináče. Každých několik týdnů přidá pěstitel do půdy každého bonsaje trochu hnojiva. V zimě se to děje méně často.
Bonsaj se může dožít vyššího věku než velký strom stejného druhu, pokud je pěstována s péčí. Bonsaj potřebuje dobrou péči a bonsaj se špatnou péčí nebude zdravá a může uhynout. Aby byla bonsaj silná, musí růst venku jako skutečný strom. Nikdy nesmí být příliš suchá ani příliš mokrá. Nikdy jí nesmí být příliš horko ani příliš zima. Pokud ji postihne nějaká nemoc rostliny, například houba, musí se rychle vyléčit. Pokud dostane brouky, jako jsou mšice, musí být brouci rychle odstraněni nebo zničeni.
Tvary
Při pěstování bonsají je zapotřebí smysl pro krásu, trpělivost a dobrá péče. Důležitá je rostlina, její tvar, ale i úprava půdy a druh použitého květináče.
Každá bonsaj má svůj tvar, částečně tvar a směr kmene a částečně tvar celého stromu s jeho větvemi a listy. Nejběžnější tvary se označují jako "styly", mezi něž patří např.
Vzpřímený styl
Vzpřímený styl má rovný kmen směřující vzhůru. Jeho větve jsou dole velké a nahoře malé.
· 
Vzpřímený styl
· 
Vzpřímený cypřišek
Neformální styl
Neformální styl má křivky v trupu. Jeho větve jsou také větší dole a menší nahoře.
· 
Neformální styl
· 
Neformální styl jalovce
Šikmý styl
Šikmý kmen bonsaje nesměřuje přímo vzhůru jako vzpřímený kmen. Kmen vystupuje z půdy pod úhlem a směřuje doleva nebo doprava.
· 
Šikmý styl
· 
Jalovec se šikmým tvarem
Kaskádový styl
Kaskádovité bonsaje vypadají jako stromy vyrůstající nad vodou nebo na svazích hor. Špička stromu je nízká a může dokonce spadat pod základnu květináče.
· 
Kaskádový styl
· 
Borovice ve stylu kaskády
Metla ve stylu
Kmen košťálového typu je rovný a vzpřímený. Větve vyčnívají do všech směrů přibližně od 1/3 výšky kmene.
· 
Metla ve stylu
· 
Zelkova ve stylu koštěte
Lesní styl
Lesní styl (寄せ植え, Yose-ue) neboli "skupinová výsadba" má několik stromů v jednom květináči nebo na ploché skalní desce.
· 
Lesní styl
· 
Smrk v lesním stylu
Ostatní styly
Existuje mnoho dalších známých stylů japonských bonsají. Když se bonsaje vystavují pro veřejnost nebo když se objeví v katalogu, kde se prodávají lidem, často se v popisu stromu uvádí styl, který bonsaje nejlépe odpovídá. To umožňuje člověku, který se na bonsaj dívá, pochopit záměr nebo cíl osoby, která bonsaj vytvořila.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to bonsaj?
Odpověď: Bonsaj je japonské umění pěstování malých stromků v květináčích. Zahrnuje prořezávání větví a kořenů, aby stromek zůstal časem malý, a výchovu k růstu do tvaru, který je příjemný na pohled. Slovo bonsaj znamená v japonštině "stromek ve vaničce".
Otázka: Odkud bonsaj pochází?
Odpověď: Bonsaj je v Japonsku velmi stará umělecká forma, která má původ ve starším čínském umění zvaném penjing. Umění bonsají a penjingu mají i jiné národy.
Otázka: Proč mají lidé rádi bonsaje?
Odpověď: Lidé mají rádi bonsaje, protože je na ně pěkný pohled a protože je zábavné pěstovat bonsaj. Bonsaj může žít velmi dlouho, déle než člověk, takže se může předávat i z generace na generaci.
Otázka: Jak se začíná s výrobou bonsaje?
Odpověď: Chcete-li vytvořit bonsaj, musíte začít s malým stromkem, který můžete vypěstovat ze semen nebo najít již rostoucí v přírodě či koupit v obchodě s rostlinami. Pak se jeho kořeny pečlivě očistí od nečistot a v případě potřeby se zastřihnou, než se zasadí do nízko položeného květináče naplněného čerstvou zeminou (hlínou). Poté je třeba rostlinu zalít a umístit ji ven, kde bude žít mnoho let.
Otázka: Jaké stromy jsou vhodné pro výrobu bonsaje?
Odpověď: Pro výrobu bonsaje jsou nejvhodnější stromy s malými listy, například borovice jehličnatá, protože větší listy nebudou při výrobě bonsaje působit dojmem, že jsou mnohem menší než normální stromy. Kromě toho by dobré bonsaje měly mít také starou kůru a kořeny, což při pohledu na ně dodává větší realističnost.
Otázka: Existuje kromě Japonska ještě nějaký jiný národ, který praktikuje tento druh umění?
Odpověď: Ano, i jiné národy praktikují podobné umění, jako je penjing, který pochází z Číny, ale byl upraven jinými zeměmi po celém světě, včetně japonské verze známé jako bonsaje.
