Nicholas Yonge (narozen kolem roku 1560, pohřben 23. října 1619) byl anglický zpěvák a nakladatel; jeho příjmení je starým pravopisem slova "Young" a vyslovuje se stejně. Proslavil se především vydáním sbírky Musica transalpina v roce (1588), která měla zásadní dopad na hudební život v Anglii.
Musica transalpina byla antologie italských madrigalů, u nichž byly původní italské texty opatřeny anglickými překlady nebo volnými úpravami, takže skladby mohly být zpívány anglicky. Sbírka obsahovala 57 samostatných skladeb od 18 italských skladatelů, včetně Alfonsa Ferrabosca a Luky Marenzia. Ferrabosco v té době žil v Anglii a jeho přítomnost i kontakty přispěly k šíření italského stylu.
Madrigal jako hudební forma byl vokální žánr renesanční secularity – vícehlasé skladby pro malé obsazení (obvykle 3–6 hlasů), často tekutě komponované („through-composed“) a zaměřené na vyjádření citů, milostných či pastorálních námětů. Před vydáním Yongeovy sbírky nebyl italský madrigal v Anglii tak rozšířený; Musica transalpina umožnila anglickým zpěvákům a komorním souborům se s tímto repertoárem seznámit a zpívat ho v rodném jazyce.
Vydání této knihy mělo obrovský vliv na hudbu v Anglii: díky ní se madrigaly v Anglii staly velmi populárními a během následujících dvaceti let vznikla tzv. anglická madrigalová škola. Skladatelé jako Thomas Morley, John Wilbye a Thomas Weelkes složili velké množství anglických madrigalů a vznikaly další sbírky a anthologie (např. sbírky inspirované a reagující na úspěch Musica transalpina).
V roce 1597 vydal Yonge druhou knihu Musica transalpina, která sbírku rozšířila a rovněž přispěla k dalšímu rozvoji zájmu o madrigalovou tvorbu v Anglii. Obě vydání podnítila nejen profesionální skladatele, ale i amatérské pěvecké praktiky v domácnostech a dvorech, čímž se madrigal stal součástí společenského i hudebního života.
Yonge nebyl znám především jako skladatel, ale jako editor, překladatel a vydavatel – jeho role spočívala v tom, že shromáždil, přeložil a zpřístupnil italský repertoár anglickému publiku. Díky tomu zůstává jeho jméno spojeno s počátky šíření italské vokální estetiky v Anglii a se vznikem silné domácí madrigalové tradice, která ovlivnila pozdně renesanční a raně barokní hudbu v zemi.
Název Musica transalpina doslova znamená "hudba z druhé strany Alp", protože většina obsažených skladeb pocházela z Itálie, která leží na druhé straně Alp od severních evropských zemí. Sbírka je dnes považována za jeden z klíčových textů pro pochopení přenosu italských hudebních nápadů do anglického prostředí konce 16. století.