Boko Haram – nigerijská islamistická skupina: historie, ideologie a útoky

Přehled Boko Haram: vznik, ideologie, hlavní útoky a dopad na Nigérii, historie, radikalizace a aktuální hrozby.

Boko Haram je nigerijská islamistická militantní skupina, která od roku 2015 oficiálně přislíbila věrnost Islámskému státu v Iráku a Levantě. Působí především na severu Nigérie i v přilehlých oblastech jezera Čad (části Kamerunu, Čadu a Nigeru) a od roku 2009 se podílela na vlně násilí, která má za následek statisíce vysídlených a desítky tisíc mrtvých. Název skupiny „Boko Haram“ v místním jazyce Hausa vyjadřuje odpor ke „západnímu“ nebo „neislámskému“ vzdělání – doslova „boko“ (západní/neislámské vzdělání) a arabské „haram“ (zakázané, hřích).

Vznik a vedení

Skupina vznikla v Maiduguri v roce 2002 jako nábožensky orientované hnutí vedené kazatelem Mohammedem Yusufem. Yusuf vyučoval přísný sunnitský (salafistický) přístup k islámu a kritizoval západní vzdělání, sekulární stát a korupci. V roce 2009 nigerijské bezpečnostní síly zahájily razii proti hnutí; během ní byl Yusuf zadržen a později zabit, což vedlo k radikalizaci a militarizaci skupiny.

Po roce 2009 převzal vedení kontroverzní a brutální velitel Abubakar Shekau, který výrazně rozšířil násilné metody – sebevražedné útoky, masakry civilistů, únosy a používání dětí jako bojovníků či sebevražedných atentátníků. V březnu 2015 skupina oficiálně oznámila příklon k Islámskému státu, přičemž se později hnutí rozštěpilo na konkurenční frakce. Jedna z nich přijala jméno ISWAP („Západoafrická provincie Islámského státu“) a dostala podporu od vedení ISIS; druhá (často zmiňovaná jako „Shekauho frakce“) pokračovala v krutých útocích a byla v roce 2021 podle některých zpráv výrazně oslabena nebo zdecimována boji s ISWAP (Shekau byl podle některých informací zabit při střetu s ISWAP, nicméně zlomové události vedly k dalšímu fragmentování skupin).

Ideologie

Ideologicky se Boko Haram hlásí k radikálnímu sunnitskému islámu v salafisticko-džihádistické podobě. Skupina odmítá západní vzdělání, sekulární státní zřízení, demokracii a západní kulturu. V praxi usilovala o zavedení islámského práva (šaría) v oblastech, které kontrolovala, a snažila se vyhánět státní instituce a základní služby. Její ideologie zahrnuje i extrémně patriarchální a násilné postoje – zákaz některých druhů oděvů, omezení práv žen a zákaz účasti na politickém životě podle vlastního výkladu náboženství.

V rozhovoru pro BBC v roce 2009 tehdejší vůdce Mohammed Yusuf uváděl i okrajové názory, jako odmítání vědeckých poznatků (např. evoluce či některých přírodovědných faktů), což ilustruje odklon od moderních institucí vzdělávání a vědy.

Metody a hlavní útoky

Skupina kombinuje partyzánskou válku s teroristickými taktikami: přepady vesnic, únosy, sebevražedné atentáty, nálože (IED), útoky na vojenské a policejní cíle i na civilní infrastrukturu (trhy, školy, kostely a mešity, nemocnice). Mezi nejznámější a nejcitovanější útoky patří:

• Prosinec 2010: útoky včetně útoku na věznici v Bauchi, kde byly propuštěny stovky vězňů, a bombového útoku v Josu (stát Plateau) s desítkami obětí.
• 2010–2011: série přestřelek a útoků v Maiduguri, útoky na policejní ředitelství v Abuji a na objekty OSN.
• 14. dubna 2014: únos více než 200 školaček z města Chibok, který vyvolal mezinárodní pobouření a kampaň #BringBackOurGirls; celkový počet unesených dívek se udává kolem 276, část dívek se později vrátila nebo byla propuštěna či osvobozena.
• leden 2015: útok v Baga (stát Borno), při němž bylo zabito velké množství obyvatel a stovky budov byly poškozeny či zničeny; uváděná čísla obětí se různí podle zdrojů.
• Opakované použití sebevražedných atentátnic a dětských atentátníků od poloviny 2010. let, které způsobily velké civilní ztráty.

Skupina také útočila na vzdělávací zařízení (požár škol, únosy studentů) a snažila se v praxi znemožnit fungování státních struktur v ovládaných oblastech.

Humanitární a regionální dopady

Konflikt s Boko Haram vedl k rozsáhlé humanitární krizi: stamiliony lidí jsou dotčeny konfliktem, desítky až statisíce byly vysídleny (IDPs) v Nigérii a okolních státech, dochází k akutnímu nedostatku potravin a základních služeb. Mnohé vesnice byly opuštěny, zemědělství v postižených oblastech výrazně utrpělo a region čelí dlouhodobým problémům s obnovou a návratem civilistů do svých domovů.

Protiopatření a mezinárodní reakce

Nigerijská armáda a bezpečnostní složky proti Boko Haram opakovaně zasahovaly, často za podpory regionální koalice států kolem jezera Čad (Multinational Joint Task Force – MNJTF). Do boje proti extremistům se zapojily i ozbrojené síly Kamerunu, Čadu a Nigeru. Mezinárodní společenství poskytlo logistickou, zpravodajskou a humanitární pomoc – zapojily se např. Spojené státy, Francie, Velká Británie a mezinárodní organizace (OSN, červený kříž apod.).

Vládní protiútoky v letech 2015–2020 vedly k vytlačení skupiny z některých měst a vesnic, avšak násilí pokračuje formou nočních přepadů, útoků sebevražedníky a nastražených výbušných zařízení. Fragmentace hnutí (např. vznik ISWAP) proměnila dynamiku konfliktu – některé frakce se více zaměřují na útoky proti civilistům, jiné na boj proti vojenským cílům a na snahu o získání přízně obyvatelstva v obsazených oblastech.

Současný stav

Ke stavu v posledních letech došlo k určitému oslabení tradiční „Shekauovy“ frakce, zatímco proud přidružený k IS (ISWAP) někdy předvádí jiný přístup (např. někdy omezenější teror proti civilistům a větší snaha vybudovat správní struktury a poskytovat služby). Nicméně ozbrojené operace a útoky stále pokračují a region zůstává nestabilní. Odhady celkových obětí konfliktu mluví o desítkách tisíc až desetitisících mrtvých a o milionech vysídlených; přesná čísla jsou předmětem odhadů a průběžných revizí.

Co je třeba vědět

• Jméno a význam: „Boko Haram“ vyjadřuje odmítání západního vzdělání; oficiální arabský název je Jama'atu Ahlis Sunna Lidda'awati wal-Jihad.
• Regionální dosah: konflikt zasahuje nejen Nigérii, ale i okolní státy v oblasti jezera Čad.
• Humanitární dopady: rozsáhlé vysídlení, hladomor a potřeba dlouhodobé obnovy a pomoci.
• Fragmentace: od roku 2015 existují různé frakce, včetně ISWAP, které se liší strategií i mírou brutality.

Boko Haram zůstává jedním z nejvážnějších bezpečnostních a humanitárních problémů západní Afriky a naléhavá je koordinovaná činnost státních i mezinárodních institucí pro potlačení násilí, ochranu civilistů a dlouhodobou obnovu regionu.

Otázky a odpovědi

Otázka: Co znamená Boko Haram?

Otázka: Kde má Boko Haram sídlo?

Otázka: Co znamená Jama'atu Ahlis Sunna Lidda'awati wal-Jihad?

Otázka: Kdy Boko Haram zahájila své povstání?

Otázka: Jaké aktivity má Boko Haram na svědomí?

Otázka: Existuje nějaké spojení mezi Boko Haram a Hnutím za osvobození delty Nigeru (MEND)?

Otázka: Kdy se stala součástí Islámského státu?

Hledání podle dopisu