Medgar Wiley Evers (2. července 1925 – 12. června 1963) byl americký aktivista za občanská práva z Decaturu v Mississippi. Nejvíce se proslavil svým úsilím o odstranění rasové segregace v jižních státech USA během 50. a na počátku 60. let 20. století. Po druhé světové válce, během níž sloužil v armádě Spojených států, se po návratu setkal s ostrou rasovou diskriminací, což výrazně ovlivnilo jeho pozdější angažovanost v boji za rovná práva. Vzdělání získal na státním učilišti Alcorn A&M (dnešní Alcorn State University) a v roce 1954 nastoupil jako terénní tajemník do Národní asociace pro podporu barevných (NAACP), kde působil až do své smrti.
Aktivismus a cíle
Evers se věnoval organizování registrace voličů, kampaním za hospodářské příležitosti pro Afroameričany a odstraňování segregace v přístupu k veřejným institucím. Po rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států ve věci Brown v. Board of Education z roku 1954, které prohlásilo segregované veřejné školy za protiústavní, se Evers aktivně zasazoval o uplatnění tohoto rozsudku v praxi v Mississippi. Podporoval také snahy o přijetí Afroameričanů na veřejné univerzity v Mississippi a sehrál významnou roli při medializaci a organizaci místních akcí, které napomohly průniku černých studentů na vysoké školy (do této doby byly instituce přístupné převážně bělochům).
Mezi Eversovy významné aktivity patřilo vyšetřování a medializace případu lynčování Emmetta Tilla v roce 1955, organizování ekonomických bojkotů a poskytování právní a organizační pomoci obětem rasově motivovaného násilí. Jeho práce často sloužila jako katalyzátor místních i národních protestů proti segregaci a netolerance.
Atentát a soudní procesy
12. června 1963 byl Evers zastřelen před svým domem v Jacksonu (Mississippi). Pachatelem byl Byron De La Beckwith, člen a sympatizant organizace známé jako White Citizens' Council (v českém překladu často uváděné jako „Rady bílých občanů“), která vznikla v roce 1954 s cílem bránit integraci škol a potlačovat aktivity hnutí za občanská práva. Eversova vražda vyvolala vlnu pobouření po celé zemi a přispěla k posílení podpory pro občanská hnutí.
V prvních dvou procesech z roku 1964 nechala porota složená výhradně z bělochů obviněného De La Beckwitha bez odsouzení (obě jednání skončila nerozhodně). Až v roce 1994, po opětovném otevření případu na základě nových důkazů a svědectví, byl De La Beckwith v novém státním procesu usvědčen a odsouzen na doživotí. Skutečnost, že spravedlnosti bylo dosaženo až po třech desetiletích, ukazuje na systematické rasové překážky v oblasti vymáhání práva v tehdejším Mississippi.
Dědictví a ocenění
Eversova manželka MyrlieEversová pokračovala v boji za spravedlnost po jeho smrti, stala se významnou aktivistkou a v 90. letech byla zvolena národní předsedkyní NAACP. Její celoživotní úsilí zahrnovalo mimo jiné dlouhodobou kampaň za přezkoumání Eversova případu, který nakonec vedl k odsouzení vraha.
Jeho bratr Charles Evers se rovněž angažoval v politice a v roce 1969 se stal prvním afroamerickým starostou zvoleným v Mississippi (ve městě Fayette). Medgar Evers je považován za ikonickou postavu hnutí za občanská práva a jeho odkaz je připomínán v mnoha formách: školy a instituce nesou jeho jméno (např. Medgar Evers College v New Yorku), jeho rodinný dům v Jacksonu slouží jako památník a muzeum a je vnímán jako symbol boje proti rasové nespravedlnosti. Evers je též pohřben na Arlingtonském národním hřbitově se státními poctami.
Jeho smrt a následné události pomohly upozornit veřejnost na extrémní násilí a systémovou diskriminaci, a tím urychlily politické a společenské změny, které vedly k přijetí občansko-právních zákonů v polovině 60. let. Filmy, knihy a památníky připomínají jeho život a práci, a studie o Eversovi nadále slouží jako důležitý zdroj pro porozumění boji za občanská práva v USA.