Judy Garlandová (10. června 1922 – 22. června 1969) byla americká herečka, zpěvačka a vaudevillistka. Mezinárodní slávu získala jako herečka v muzikálových a dramatických rolích, jako nahrávací umělkyně a na koncertních pódiích. Získala mladistvého Oscara (speciální ocenění Academy Juvenile Award) a obdržela Zlatý glóbus. Získala také cenu Grammy a zvláštní cenu Tony. Za roli v remaku filmu Zrodila se hvězda byla nominována na Oscara v kategorii "Nejlepší herečka". Nominaci za "Nejlepší herečku ve vedlejší roli" získala také za výkon ve filmu Rozsudek v Norimberku z roku 1961. Byla nejmladší osobou, které byla udělena cena Cecila B. DeMilla za celoživotní přínos filmovému průmyslu.
Raný život a začátky
Judy Garlandová se narodila 10. června 1922 v Grand Rapids v Minnesotě jako Frances Ethel Gumm. Pocházela z herecky a hudebně orientované rodiny a už v dětství vystupovala se svými dvěma staršími sestrami v rodinném vaudevilleovém čísle. V této době si začala budovat jevištní zkušenosti, které jí později otevřely cestu do Hollywoodu.
Filmová kariéra v MGM
Garlandová hrála ve vaudevillu se svými dvěma staršími sestrami. Jako teenagerka podepsala smlouvu se společností Metro-Goldwyn-Mayer, kde během patnáctiletého působení natočila více než dva tucty filmů. V devíti z nich hrál společně s Mickey Rooneym. Jejím nejslavnějším filmem MGM byl Čaroděj ze země Oz z roku 1939, kde její provedení písně „Over the Rainbow“ se stalo kulturním fenoménem a jedním z nejznámějších filmových momentů 20. století. Za výkon v rané fázi kariéry jí byla udělena speciální cena Academy Juvenile Award, která potvrdila její výjimečný talent.
Koncertní a nahrávací úspěchy
Po odchodu z pevného filmového kontraktu se Garlandová stále více věnovala koncertní činnosti a nahrávkám. Její koncertní vystoupení byla rekordní — vyprodávala prostory jako Carnegie Hall a její záznam z koncertu "Judy at Carnegie Hall" (1961) získal řadu ocenění a stal se jedním z nejúspěšnějších živých alb své doby. Jako nahrávací umělkyně byla opakovaně oceňována a některé její nahrávky byly později zařazeny do Síně slávy Grammy.
Osobní život, problémy a smrt
Garlandová měla po celý život osobní problémy. Nelíbilo se jí, jak vypadá, a tlak filmových studií situaci zhoršoval — manažeři a studio jí často radili drastické diety nebo užití léků, aby odpovídala tehdejším filmovým představám o ideálu krásy, a tím se značně poškodilo její fyzické i psychické zdraví. Změnili její fyzický vzhled ve filmech a studio jí přidělovalo role, které často vyžadovaly tvrdou práci a přísnou kontrolu hmotnosti.
Měla také finanční problémy – časté dluhy a nezaplacené daně patřily k těm složitějším stránkám jejího života. Pětkrát se vdala. Její první čtyři manželství skončila rozvodem. Po většinu své kariéry dlouho bojovala s alkoholem a drogami, zejména s předepisovanými sedativy a stimulanty, které často užívala při tlaku na výkon. Zemřela 22. června 1969 v Londýně – na náhodné předávkování barbituráty ve věku 47 let.
Rodina
Měla tři děti: Liza Minnelli, která se sama stala významnou herečkou a zpěvačkou; Lorna Luft; a Joey Luft. Děti pokračovaly v umělecké kariéře a udržovaly povědomí a odkaz své matky i po její smrti.
Vybrané filmy a projekty
- Čaroděj ze země Oz (1939) – Dorothy a „Over the Rainbow“
- Zrodila se hvězda – nominace na Oscara za hlavní roli
- Rozsudek v Norimberku z roku 1961 – nominace na Oscara za vedlejší roli
- Řada muzikálů MGM a duety s Mickey Rooneym
Odkaz a ocenění
V roce 1997, několik let po své smrti, získala Garlandová cenu Grammy za celoživotní dílo. Několik jejích nahrávek bylo posláno do Síně slávy Grammy. V roce 1999 ji Americký filmový institut zařadil mezi významné hvězdy v historii amerického filmu. Je považována za jednu z nejvlivnějších a nejikoničtějších umělkyň 20. století: její hlas, herecký projev i osobní příběh ovlivnily generace umělců a její nahrávky a filmy zůstávají součástí populární kultury.
Shrnutí: Judy Garlandová byla výjimečná umělkyně s nesmírným talentem i tragickým osobním životem. Její herecké a pěvecké výkony, zvláště v Čaroději ze země Oz a v nahrávkách jako "Judy at Carnegie Hall", jí zajistily místo v dějinách hudby a filmu.